65

Pokračuje mnohoúrovňová, víceúčelová „kreslená válka“ mezi (rozděleným, sofistikovaným) Andělsko-Korporátním Egregorem a (nerozdělenou, přírodní) Zdrojovou Realitou. Děje se to na úrovni „neviditelných pohybů, sil a myšlenek“ a pro mnohé z nás už to je tak samozřejmý moderátor života, že ty mechanizmy vůbec nevnímáme.

 

„Je to šachová partie mezi Jednostejností a Jedinečností. Otevřená komunikace a schopnost sebevyjádření jsou nyní důležitější než kdy jindy.“

 

Jenže EGO MÁ STRACH – není to žádná „tichá, vnitřní moudrost“, ale obyčejné sobectví a lenost…

 

Svobodnou vůli máme sice „poněkud přistřiženou“, ale ne zase tolik, takže i když je ta „vnější navigace“ podivně neosobní a rozhodně bychom si to představovali jinak, máme u toho aspoň pocit, že jsme součástí „starostlivého většího celku“, a tím si obstaráváme alibi pro svou pohodlnost a lhostejnost – někdy se až zdá, že úplnou apatii a nechuť cokoliv z vlastní vůle změnit. Vyšší/větší správní celek ovšem může být stejně vrtošivý, agresivní a hladový jako jsou nezřídka i jeho odzrcadlené jednotky…

 

 

Existují v zásadě dvě hlavní vývojové možnosti – souběžné a pronikající se příběhové linie. Buďto máme zpracovanou (nebo na tom pracujeme) svou OSOBNÍ HVĚZDU a tím pádem související kolektivní inteligence prostoru spadá do oblasti Zdrojové Reality a je čistě naším zrcadlem. Nebo svou osobní hvězdu (rozšířenou zdrojovou identitu) zaměňujeme za něco jiného (masku, odvozenou identitu – ego, superego) a jsme vědomě nebo nevědomě pod vlivem autonomního zrcadlového světa, výše uvedeného Egregoru.

Dodejme, že hvězdu symbolizuje pentagram (pentagon spojuje s kolektivním polem) a kolektivní inteligenci hexagon (hexagram spojuje s individualizovaným projevem) – hexagon je dvojprvek celku, tvořeného dvěma (reverzibilními) pentagramy.

 

Hexagonové pole funguje jako stroj (tvořený jednotkami kolektivní inteligence) – automat, který obsluhuje systém realitních polí. Ve Zdrojové Realitě pouze zpracovává požadavky individuálních pentagramů a skupin těchto pentagramů (jedinců). V realitě (simulakru, egregoru), ve které je potlačeno holografické pravidlo (princip „celek v každé části“, což je jediný skutečný výraz zákona jednoty – narozdíl ode všech těch duchovních výmyslů), se část automatické inteligence stává autonomním zrcadlovým světem, který s jednou částí světa pentagramů (hvězd – bytostí) účelově spolupracuje a druhou ovládá a nakládá s ní jako s baterií, zdrojem své síly. To je zmíněný Andělsko-Korporátní Egregor.

 

TEMNÝ VIRUS MLČENÍ

Bohužel mnozí z nás jsou stále tak naivní, že když někde zavadí o slovo anděl, tak to automaticky pokládají za to „světlé, dobré“ a jelikož se všude tvrdí, že pentagram je symbolem zla a ďábel/Satan zosobňuje temnou destrukci, tak proč to zpochybňovat, když je o tolik snazší to nekriticky přijmout…

Proč ale tedy všichni ti zdánlivě „světlí“ (někteří se mnohdy pokládají div ne za svaté a vyvolené) buďto toxicky mlčí anebo se chovají jako roboti a fanatici? Jako naprogramovaní otroci, kteří dokola opakují a dělají totéž, aniž by se cokoliv relevantně změnilo? Inteligentní jedinci, kteří mají strach myslet a pro které je rozum nepřítel číslo jedna – když všechno je myšlenka? Proč všechno ovládají korporátní síly (média, politika, byrokracie, svět financí), když nás údajně stvořil Bůh a mocní andělé legií a síly světla jsou jeho prodlouženou rukou?

 

Není to náhodou tak, že oním Zdrojem – Absolutnem – Existencí samotnou jsme MY SAMI a že to jedině a právě my jsme bohové? A že to dokonce z podstaty věci ani nemůže fungovat jinak? Není to náhodou tak, že onen „magnetický-světelný anděl“ a „elektrický-ohnivý-temný ďábel“ (drak, pekelník) jsou oba stejně tak dobří a od sebe neoddělitelní a že jedině a právě ÚČELOVÉ PŘEDROZDĚLOVÁNÍ vpouští na svět zlo (jinak by totiž nebylo kudy), protože ta chybějící (oddělená) část tvoří autonomní zrcadlový svět, který funguje naruby?

Co když to je všechno jednoduše o NAHÉ REALITĚ a správném nebo nesprávném způsobu MYŠLENÍ?

 

* * *

 

Jak můžeme sledovat v různých transformačních a ezoterických internetových skupinách, jejich členové buďto mlčí jako pytle jedu na krysy, monotónně opakují prověřené „sluneční“ fráze nebo čekají, až co udělají ostatní. Situace je čím dál trapnější a patologická prolhanost takzvaných zasvěcenců vyplouvá čím dál víc na povrch. Konečně se začíná ukazovat, kdo je jenom naprogramovaný papoušek a kdo opravdu samostatně uvažuje a má charakter.

 

Člověk, který v sobě potlačuje imaginaci (nekonečno) na úkor logiky nebo jakéhosi duchovna, ctnostný (nesebestředný) ani být nemůže – může to jedině předstírat, protože bez přirozené živelnosti zdravé chování není možné. Egomaniak musí „vzestoupit“ nebo aspoň dát na odiv svoji nehynoucí skromnou velikost; nevydrží totiž sám se sebou…

 

* * *

 

EZOTERICKÝ ŠOK

Z neznámého důvodu, který jsem si dlouho nepřipouštěl, takzvaná „Davidova hvězda“ (hexagram) mě vždycky něčím silně srala. smile O něco míň jako symbol v kruhu… – ale na nervy mi leze i geometrická merkaba (Mer-Ka-Ba). Ona není žádná náhoda, že tím je internet doslova zahlcený a vyčuhuje to odevšad. Řekl bych, že už dávno (ne-li odjakživa) všechno řídí nelokální energetická-datová centra (já tomu říkám pekelné knihovny, komu to vadí – zdrojové centrály). Pentagram je až podezřele, štvavě potlačován a očerňován. Bohužel toto se asi ještě dlouho nezmění, zvyk a setrvačnost jen tak nepřekonáš.

 

Bafomet (toto není úplný originál, jehož autorem je Eliphas Lévi; originál ZDE) – o tomhle vám téměř každý řekne, že to je zlo (červený šerosvit v pozadí je jen jakási inscenace). Lidé si to všechno okamžitě personifikují, představují jako skutečnou živou postavu, která chodí po světě. Je to nicméně symbol virtuálního živlu nicoty – neexistence v kontextu existence, stabilizátor skutečnosti (pokud ovšem nejsme posedlí nezvládnutou chorobnou představivostí – utkvělými obsedantními myšlenkami). Když nikdo nic zlého NEDĚLÁ, jak to může být zlo? Je to motiv, motivační prvek. Symbol sepětí člověka s přírodou, s magickým duchem bytí. Lze uvést stovky příkladů, kdy se lidem slibují nebeské hory doly, a přitom jde jednoznačně jen o zlomyslné nebo chorobné lži.

 

Gargamel a kocour Azrael.

„Gargamel je zlý čaroděj v pohádkovém světě šmoulů. Je zapřisáhlý nepřítel šmoulů, který se je snaží ulovit a je hlavní zápornou postavou v celém příběhu.“ – Gargamel

 

 

 

 

 

 

 

* * *

 

Hleďme si každý náležitě své osobní hvězdy, pak ty naše společné budou zářit jenom pro nás…

Osobní vortex (dvojitý vír) bytostného projevu se točí elektro-magneticky, vůle a rozum mají přednost – symbol pentagram.

Magneto-elektrický sdílený vortex „ducha, štěstí, lásky a zábavy“ (hlubokého vnitřního souznění a soupatřičnosti) se týká nás jako společenství – symbol hexagram.

 

Dodatek: takzvaný „vzestup“ je od počátku nejen podvod a politováníhodný nesmysl, je to totální fušeřina (spíš uspějete, když si strčíte vrtuli do zadku). Člověk si při tom nemůže nevzpomenout na zneužitý symbol slunce (svastika), holocaust či „symbol nežádoucích“ – až sem vede „růžolící nevědomost“ a arogantní předrozdělení na „světlo“ a „temnotu“ (manipulace s jednotnou zdrojovou matricí). Lidé se modlí ke Kristovi (a podobně) a nechají zrcadlové hexagony (autonomní zrcadlové světy – predátorská myšlenková pole; významově zrcadlový hexagon=pentagon) vyvražďovat vlastní druh. Skutečnost, že v tomto světě je řada věcí úplně naopak, je do nebe volající a nevidět to opravdu může už snad jen úplně vymydlený robot…

Poznámka: je to tedy „kreslená či okultní válka“ mezi zrcadlovým pentagon-hexagramovým a původním primárně pentagram-hexagonovým modelem. Lze to tedy chápat i jako dvě simultánně existující, ze sebe vyplývající, překrývající se antagonické realitní membrány. Jde o poměrně chaotický popis a jelikož se vše neustále vzájemně reflektuje, nejjednodušší je prostě v sobě integrovat pozitivní a negativní pól.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *