„Vyšší moc“ jsme MY

Takzvaná „vláda“ jsme my sami a platí to na kosmické i sociální (globálně i lokálně) úrovni. V rámci společnosti máme ústavně zaručenou svobodu – přesto jako kdyby lidé chtěli sloužit nesmyslům, mamonu a strachu za každou cenu (běhat jako křeček v šlapacím kole a věřit všemu, co řekne úřad a televize). Lid je zdrojem moci, vykonavatelské orgány nástrojem, přičemž ústava má právní prioritu, a toto platí podobně i na mezinárodní úrovni.

 

TÉMATICKÉ FOTO

Otroci s vymytými mozky.

Kým jsme doopravdy.

 

Člověk je svobodná bytost a nikdo mu nemá co přikazovat. Leda že bychom stále věřili, že pocházíme z opic nebo že nás stvořil krvelačný psychopat – potom opravdu platí zákon džungle a silnější žerou slabší. A pokud nám snad na tom něco nesedí, odpověď hledejme v neomylných posvátných textech. Rozhodně ne uvnitř sebe, ve svém srdci, duchu, mysli – to by bylo až moc skutečné, divoké, přirozené… Musí to být všechno logické, duchovní a bezesporné. Ideální je uniforma a taktovat jako stroj. Jezdit jak motorová myš. Překonat v sobě všechny ty překážky, které nám brání v osvícení: humor, živelnost, mluvení sprostě, schopnost mít svůj vlastní názor, zálibu v koukání na nahé osoby opačného pohlaví. Vykácet přírodu a máme to v kapse. Zkrátka: dejme si pozor na ten zatracený život.

 

Samozvaní „mocní“ pouze využívají naší neznalosti, bezmyšlenkovité poslušnosti (nekritického přístupu), lhostejnosti a ignorance – přitom stačí jenom hrdě, se vztyčenou hlavou se stínovým „vládcům“ postavit a nemají šanci.

 

Jediný háček je v tom, že klíčová je nejen vůle jednotlivce a naše schopnost se kolektivně semknout – klíčový je v první řadě náš postoj k realitě jako takové, naše pojetí kosmické svobody. Myslíme si, že Zdroj-Bůh-Existence je něco od nás odděleného. Co když to je ale jen iluze a veškeré projevené formy jsou jen složený smyslový hologram? Co když realita je jen kouzelnické představení, které vnímáme z nesprávné perspektivy? Co když je to všechno podobné jako „myšlenky v hlavě“ a všechna pravidla, hodnoty, vztahy, rozměry, místa a čas jsou jen součástí dohodnuté kolektivní hry? Co když realita ve skutečnosti ani nemůže mít jiný nežli hravý charakter, pouze používáme špatné rozhraní – nechali jsme se vmanévrovat do pozice od reality odděleného ega? Co když ve skutečnosti jsme jako kapky v oceánu a souhrnně i oceán samotný? Odděluje nás fiktivní dojem výlučnosti – právě ona FIKCE je zdrojem všech uměle vytvořených problémů, které na úrovni našeho skutečného „já“ vůbec neexistují.

 

VÍCE

 

 

Uvědomíme-li si jako společenství, že naše podstata je nerozdělená, začne se to manifestovat i vně. Dualitní schéma se transformuje, přestane existovat. Dualita bude existovat pouze v rovině hry, tak jak to je také Všemoudrým Bytím původně zamýšleno. Nebude již možné škodit, nebude již možné trpět – budeme úplní, zdraví a svobodní. Je to všechno jen na nás. Zpočátku to snad jen vyžaduje určitou dávku odvahy a troufalosti.

 

I když to zní neuvěřitelně, otrokář a otrok mají mnoho společného. Nečestní, hamižní, fanatičtí a majetnicky orientovaní lidé se mohou bouřit jak chtějí třeba po miliónech – stačí aby tyran vylezl na balkón a roztřesou se hrůzou.

Záleží na tom, CO MÁME UVNITŘ.

 

Je-li otrok na straně „světla“ a otrokář na straně „temnoty“, je to typické dualitní schéma, v rámci něhož je opravdu nesmírně těžké s tím pohnout. Rozlícené davy téměř vždy pouze vynutily změnu společenského režimu, změnu na povrchu – nikdy ne skutečnou změnu. Lidem většinou stačí, aby je nikdo nezavřel za kritiku nějaké bezcharakterní politické celebrity a aby měli dost peněz. Co je to ale za člověka, který nemá potřebu něco konkrétního podniknout pro to, aby svět byl svobodný, člověka, kterého nezajímá smysl existence?

 

Zdroj-Jsoucno-Absolutno není nic jiného nežli Kosmická či Božská SuperMysl s nekonečným potenciálem. Tuto dřímající všemožnost lze chápat jako Inteligentní Sen (uvnitř snu uvnitř snu uvnitř snu…). Je to Nekonečný Jeden, kde Jeden je nerozlišená, beztvará Živá Síla a Nekonečno prostor Všeho Pomyslného. Je-li Živá Síla v harmonické rezonanci s Pomyslným, iluze oddělenosti nemá na realitu žádný nežádoucí vliv. Cokoliv projeveného funguje na principu interakce pohybu a protipohybu; spojení se Zdrojem existuje či nastává v případě, že je účinek všech klíčových silových dvojic (při průchodu klidovou fází) přítomných v multispektru pohybu a protipohybu nulový (síla a protisíla se vzájemně ruší a obě dvě tím pádem kontroluje v projevu jejich společná neutrální zóna). Existuje pohyb směrem ven ze středu a obráceně, pohyb směrem dovnitř do středu. Klíčová je naše vlastní živá síla – a tedy míra souladu odstředivosti a dostředivosti, vůle a emocí, myšlení a schopnosti se vžít. Je třeba rovnoměrně kultivovat obě stránky (známé jako mužský a ženský princip, dračí-mentální a andělská-emoční inteligence). Duch je průnikem obojího. Pravý význam slova bezduchost je nevyváženost vnitřní vertikality a horizontality, elektřiny a magnetizmu, expanze a kontrakce, projekce a gravitace. Měli bychom fungovat jako antigravitační bytosti: tím pádem nás „hra života“ nevtahuje do víru svých holografických iluzí oním dramatickým způsobem. Být antigravitační znamená mít gravitaci pod svou vlastní kontrolou. Nejprve na nefyzické kosmické úrovni, poté na sociální a nakonec na fyzické kosmické (což technicky znamená, že náš aktivovaný, čistý a zkušenostmi patřičně vybroušený systém energetických center umožňuje všechny takzvané zázraky jako je materializace nebo transmigrace; jasnocit a jasnozřivost už se nám značně vylepšují a s přirozeným rytmem bytí bychom měli být čím dál víc synchronní).

 

 

Je radost když se spektrum ID/entity skládá zpět do původní Bílé (s tím že barevné spektrum je dál k dispozici formou osobního paměťového matrixu, ale už jako vztažené k neutrální základně). Bytost pak existuje jako čistý projev Zdroje „Všeho, co jest“ bez nesmyslných představ a iluzí o sobě.

Ve snu jsem se s jednou takovou bytostí (kterou znám i reálně) potkal; jak je na tom na pláních Času zatím nevím. Obecně vzato, lidé stále věří různým výkladům, naukám, teoriím, interpretacím, filozofiím, náboženským, spirituálním a ezoterickým systémům atd. Měli bychom už konečně pochopit, že jediné co existuje jsou myšlenková pole, která se pohybují nebo nepohybují – živé knihovny v podobě knih a bytostí. Dokud nezačneme žít ve skutečné, nahé realitě, tak nás všechny ty sugestivní fasády budou stále diskriminovat; nezáleží vůbec na tom, jak moc vznešený, pozitivní, světelný, láskyplný, andělský, mistrovský, ježíšovský nebo jaký je náš pohled na svět: vždy je to prostě jen FILTR, který zastírá pravdu. A my pak vnímáme skrze něj a realita nám servíruje odpovídající hologram.

 

VÍCE

 

Zajímavé, že „Schumann“ zrovna hlásil bílou (bílá odpovídá multidimenzi, zelená 4D a modrá 5D):

 

Multispektrum ID/entity vyjadřuje Bílé Slunce. Je jím nejen Zdroj v projevu, ale i my samotní, rekurze či fraktály Zdroje-Absolutna. Bílé Slunce je Energií Rovnováhy, známé též jako Bezpodmínečná Láska (Všestranná Inteligence) – to Nejskutečnější Skutečné. Rozklad bílého světelného paprsku krystalickým hranolem je obecně známý a podobně to je s našimi barevnými (do větší či menší míry polarizovanými) podosobnostmi, které ale ve skutečnosti pouze hrají hru iluzí, Hru Fantazie. Jsou dřímajícím potenciálem Božské Bílé.

 

Příběhy těchto „herců“ se nyní synergicky seskládávají a do sebe zasouvají zpět dohromady, aby vytvořily Nový Celek, nový typ univerzální-kosmické reality, přičemž starý se rozpouští. Spojuje se částicový vesmír se svým vlnovým protějškem, slučují a synchronizují se paralelní reality a tomu odpovídající časoprostorové kvadranty (respektive slunce, která je představují). Vše se obnovuje a upgraduje.

 

VÍCE

 

Jsme-li v souladu s Nerozdělenou Podstatou Bytí, veškerá Vyšší Moc se nachází přímo Uvnitř Nás.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.