Největší trumf dravců: srdíčkáři

Láska
Láska není nějaký filosofický či psychologický koncept pozemského lidstva či emoční síla přitahující různé osoby k sobě. Je to kosmický princip, základ celého Stvoření. Je to látka Vědomí Boha (substance Lavas), z níž všechno ostatní vytváří. Jsou to ty nejvyšší vibrace (frekvence), které vůbec existují. Je to činná a tvůrčí energie toho nejvyššího řádu. Je to pole vědomí nejvyšší inteligence. Je to prvotní tvůrčí síla, nejsilnější síla ze všech sil. Není nikde daleko, je přímo v nás.

 

Bez ní bychom nebyli. Jsme jejím maličkým projevem, její malou zahuštěninkou, jiskrou Božské lásky a vědomí. Můžeme ji rozfoukat a posílit. Ale také zašlapat, zadusit a zhasnout. Obé je dovoleno. Ale za obé jsou různé následky. Tady si volíme kvalitu naší cesty životem. Cestu s láskou anebo bez lásky. Je na nás, co budeme prožívat. Problém je, že lidi dnes neví, co je láska.

 

Druhy lásky
Láska je též jistá vibrační kvalita vztahu mezi věcmi, typ rezonance se substancí Lavas. Podle situace je třeba zvolit správný druh lásky. Můžeme si představit, že jsou 4 druhy lásky, které vytváří 2 polaritní dvojice: (i) láska měkká a tvrdá, (ii) sebe-láska a vše-láska. Každý si může vyzkoušet, jak by je vnímal. Je užitečné tuto čtvernost pochopit, prožít a zvládnout, abychom se udržovali v pozitivním vztahu vůči okolí a byli ve stavu stabilní rovnováhy: nikoho neovládat a nebýt ovládáni.

 

Jsou to 4 různé nástroje, které musíme podle situace vhodně použít. A tomu je třeba se učit. Pokud použijeme špatný nástroj, dostaneme špatný výsledek. A učit se správné lásce, to je tvrdá škola. Lásku je třeba mít plně pod kontrolou, protože je to veliká síla. Láska je dobrý sluha, ale zlý pán.
Až se tato polarita překoná, pak už je jenom jedna Láska, bez přívlastku, která ty 4 lásky v sobě obsahuje a zahrnuje. Z ní všechny ty 4 různé lásky vyšly, aby nám umožnily milovat zkušenost Stvoření na 4 různé způsoby.

 

  • Měkká láska: vztah milujících rodičů a milovaných dětí (moudrý a laskavý otec, milující a obětavá matka), vztah Člověka a Boha, vztahy mezi Člověkem a jeho Vyššími Já, vztah milujících se lidí, apod. Je jemná, vyživující, radostná, naplňující, léčivá, krásná. Je to stav vzájemné harmonické vibrační rezonance mezi dvěma věcmi, otevřený vztah důvěry. Je zranitelná.
  • Tvrdá láska: vztah Strážců vůči Démonům, postoj společnosti vůči zločincům, postoj oběti vůči agresorovi. Zde je nutno jasně stanovit hranice a určit důsledky za jejich překročení. Při narušení hranic pak tyto důsledky uskutečnit. Např. zasadit narušiteli Krystovský Úder, který v mezním případě, pokud již opravdu nelze jinak, způsobí jeho fyzickou likvidaci. Vše se děje podle pravidel nutné obrany a sebe-obrany, bez negativních emocí (nenávist, zloba), z pevného postoje tvrdé lásky.
    Agresor dopředu dobře ví, co se stane, pokud zaútočí. Má svobodnou vůli a schopnost tvořit. Když se svobodně rozhodne, že vytvoří situaci útoku, nese za to plnou zodpovědnost a veškeré důsledky.
    Funguje to jako urychlený Zákon Karmy. Určení hranic je nutné nejen v těchto vyhrocených případech, ale ve všech běžných situacích našeho života, ve všech vztahových rovinách. Jak to učí asertivita. Každá věc má právo na svůj přirozený prostor, který potřebuje pro svou existenci. Byl pro ni alokován při jejím stvoření. Tento prostor musí znát, pečovat o něj a chránit si ho, i silou, je-li to třeba. Tento prostor má každý jedinec i národ. Viz českou pověst o Blanických Rytířích, kteří nám mají přispěchat na pomoc, až České Zemi bude nejhůře. Dnes asi zaspali, takže se musíme ubránit sami.
  • Sebeláska: mít se rád takový, jaký právě jsem. Mít se rád, přijímat se, respektovat se, ve všech ohledech, se vším všudy. Uvědomit si, že jsem zahuštěná Jiskra Vědomí Boha a podle toho se sebou jednat. Jako s každou jinou částí Boha. Pokud se mi na sobě něco nelíbí, tak to přijmout jako danost pro tento čas a snažit se to vylepšit. Proměna v čase je moje přirozená evoluce. Je třeba se učit lásce k sobě a mít ji v sobě, abychom ji pak mohli předávat dál. První zodpovědnost má člověk sám za sebe a její součástí je mít se rád. A to se musí naučit sám na sobě. Každé učení se děje skrze chyby. Učit se to na ostatních jim způsobuje bolest.
  • Všeláska: mít rád ve Stvoření vše, takové jaké právě je. Být ve stavu pozitivní vibrační rezonance s celým Stvořením. Vnímat vše včetně sebe jako projev jednoho Zdroje. Vše je v pořádku. Vše je tak, jak to má být. Vše je právě tak, jak je Bohem dovoleno. Být se vším v plně vědomé harmonické jednotě, tj. zachovat si vědomí své vlastní identity a expandovat ji přes celé Stvoření. To je projevem duchovní zralosti a souvisí s aktivací DNA předlohy. V plné verzi je to transcendentní láska, která odpovídá aktivaci všech 12 vláken a expanzi osobního vědomí do stavu Krysta, tedy vtělení stavu Avatara (Vyšší Já z HU-4). V tomto stavu je každý moment posvátný, všechny věci a bytosti požehnané a život je extatickou studií bezmezné vděčnosti za dar existence. Je to láska absolutní, nekonečná, bezpodmínečná. Je to láska krystovská. Viz Obrázek Struktura Lásky. (strana 45)

 

Nepochopení lásky: Srdíčkáři
Srdíčkáři též zvaní: sluníčkáři, květinkáři, kytičkáři, lásko-pravdaři, lidsko-právaři, lásko-pravdonamastáři, ňůejdžisti, čtvrto-čakroví extrémisti, ascenční naivisti, apod. Jsou to poškozené bytosti, které nerespektují a porušují Kosmické Zákony. Berou si z nich pouze to, co se jim hodí (= rezonuje s jejich úchylkou) a zbytek neuznávají. Potlačují racionální aspekt a chybně se řídí přebujelým citem: odtud jejich pojmenování.

Typické případy: práva bez povinností, svoboda bez omezení a zodpovědnosti (anti-teze Zákona Jednoty), pouze láska žádný trest (nepochopení struktury Lásky), neschopnost správně rozlišovat a oddělit zrno od plev (vše si je rovné, stejnocenné, vše je dobré), neschopnost adekvátně reagovat (nepřemýšlet, neanalyzovat, nic neřešit, všechno pouštět, vše jen přijímat, problémy neexistují), rozklad imunity, ztráta sebeobrany, šíření memové infekce skrze ezoterický mejnstrým a New Age. Jsou to Dravčí ideologie s cílem implantovat lidem názor, že dobro i zlo jsou stejnocenné. Vše, co se děje, je v pořádku, protože to tak být má. Vše je nutno pouze pasivně přijmout: to je ta ‚nejvyšší duchovnost‘. Tedy pokorně a pasivně přijmout i dravčí okupaci a kolonizaci Země a zotročení a likvidaci Lidstva. 💓 tvoří Pátou Kolonu Dravců na Zemi.

 

Láska a evoluční strategie
Typickou chybou je aplikace vše-lásky na situace agrese, kdy se vyžaduje důrazná sebeobrana. Podobně jako aplikace pasivního vše-přijetí na situace vyžadující aktivní přístup a řešení nějakého problému. K tomu mají sklony lidé poškození srdíčkářstvím a lidé předstírající duchovnost. Skutečná duchovnost je o adekvátnosti. Situaci je třeba správně vyhodnotit a odpovídajícím způsobem se zachovat. Optimální postup pro evoluční úpolové hry (přetahování se a zápasení v padajících realitních polích v rámci V-V Game, tedy i na Zemi) je dán dvěma pravidly: (i) Začni slušně. (ii) Potom kopíruj chování proti-strany (soupeře): přijde polibek, opětuj polibek (možná sladší), přijde úder, opětuj úder (možná tvrdší). Je to nejefektivnější algoritmus založený na Zákonu Karmy, kdy každý okamžitě pocítí odezvu toho, co sám vyvolal a způsobil jiným. Tímto postupem je možno dosáhnout smírného řešení i ve složitých situacích, kde jiné algoritmy selhávají, protože nemají dobře vyvážené polarity Měkké a Tvrdé lásky. Jedna z nich převládá, což vede buď k sebedestrukci či destrukci soupeře, což není cílem evoluce. Jde o to naučit se konflikty řešit tak, aby byl zachován Princip Krysta. Tento program ve své základní verzi má dva odlišné tuningy.

 

1. Jeden tuning je doporučený pro Mirky Dušíny, kteří jsou na ascenční cestě a chtějí si natrénovat svoji krystovskost, získat zkušenost odpuštění druhým, být jim pozitivním vzorem, ukázat, že láska je největší síla ve Stvoření a těm, kdož jdou cestou lásky, dát tipy, jak se dá prakticky použít, apod.

Tedy re-akce je mírnější než původní akce a má didaktickou hodnotu. Chodec u přechodu počká, než auto přejede a nevyžaduje své právo přednosti, protože ví, že toto chování je prototypově záslužné (snáze se zastaví člověk v mírné chůzi, než tuna železa při 60 km/h, energetické a enviro dopady jsou zřejmé). Též vytváří situaci velkorysosti a laskavosti, kterou šofér pocítí a dostane se do jeho předloh, jako pozitivní zážitek spolu-tvorby situace přecházení ulice. Tento program se stane součástí jeho anatomie a může ho skrze sebe manifestovat navenek. Protože tento zážitek nese pozitivní emoční náboj, který dělá normálnímu člověku dobře, tak ho bude replikovat. Na dalším přechodu zastaví on dříve než chodec a laskavě mu pokyne. Tím se tento příjemný program dostane do chodce a ten ho bude replikovat. A tak se šíří Krystovské Kódování po celé planetě. Pokud tedy hledáte cestu Krysta a zrovna nemáte peníze na duchovní cestu do Betléma (ezoterická dovolená), zkuste se naučit slušně přecházet ulice kolem vašeho bloku.

 

2. Druhý tuning je doporučený pro Dlouhá Bidla a Štětináče (popř. i pro navedené zbabělé zkorumpované užitečné blbce Bohouše), kteří jsou na descenční cestě a chtějí zjistit, kam až ve svém konání zla mohou zajít. Tedy zjistit hranice, kam až je okolní svět nechá expandovat, než je zarazí. Hledají slabiny lásky a zneužívají jich. Jejich akce je agresivní a pokud cítí mírnou reakci (projev slušnosti), berou to jako slabost a svoji agresivitu znásobí: pes je otráven, cesta je volná. Je to cesta Démonů, kteří mají jiná pravidla hry, než zbytek světa. Zdravý svět to musí rychle pochopit a adekvátně zareagovat. Je to test jeho zdravosti, síly a zralosti. Zkouška jeho imunitního systému, je-li dostatečně xeno-fóbní, aby na smrtící agresi správně reagoval a rychle ji zlikvidoval. Je to normální každodenní praxe každé živoucí Bytosti, která prochází Hologramem Bytí, kde jsou části a věci dobré a špatné. Proto se musí naučit vše kolem sebe pečlivě pozorovat, pochopit, rozlišit (diskriminovat), posoudit, zhodnotit, zvážit a změřit a přesně určit rozdíly a dát tomu hodnoty + či – podle míry krystovskosti obsažené v záměrech a konání svého okolí.

Pokud je zjištěna silná reverze útočníka, tak je třeba adekvátní tvrdá reakce. Je zřejmé, že s každým se nejlépe domluvíme jeho vlastním jazykem, protože mu rozumí. Kdo mluví jazykem síly, bude také silové odpovědi nejlépe rozumět. A to je případ Dravců, kteří lásku považují za slabost a násilí za hrdinství, protože mají zvrácené hodnoty. Pokud se nějaký idiot/-ka chce nechat zfackovat, tak ať jim nastaví i druhou tvář.

 

Samaritánský Komplex a Mučednictví
Je to energetické poškození, které se projevuje nepochopením struktury lásky a odmítáním vlastní hodnoty. Je to přehnaná péče o druhé na úkor péče o sebe. Je to posedlost službou ostatním za cenu vlastní anihilace. Není to projev lásky, ale jejího nedostatku. Je to projev láskové deprivace. Je to postoj anti-Krystovský. Postižená osoba si svou poníženou psí službou u jiných kupuje to, co jí chybí, co sama nemá: pocit vlastní hodnoty. Doufá, že čím více zaplatí, tím více ho zvenčí od cizích lidí získá. Platí za to tím nejcennějším co má: sama sebou. Vzdává se sama sebe a očekává, že si ji za to někdo bude vážit. Dobrovolně se staví do role mučedníka (martyrizmus) a podstupuje sebemrskačství. Je to projev hluboké bezbožnosti. Pohrdáním sebou samým pohrdá Bohem v sobě, což je těžký přečin. Na osobní úrovni to má energetické důsledky odpojení se od Boha, protože si ho v sobě neuvědomuje. Poškozuje tím také své okolí. Podsouvá jiným lidem myšlenku, že pro jejich existenci a správné fungování je životně důležitá a že bez ní by to sami nezvládli. Oslabuje jejich osobní moc a dělá je na sobě závislé. Tím je také odpojuje od Boha, kam se mají obracet pro své životní síly a rady, jak překonávat překážky.

Ve Stvoření je vše v neustálém pohybu, který je zajištěn vzájemným tokem energií tam a zpátky. Energie nesmí nikde chybět ani se někde hromadit. Proto musí být zajištěna rovnováha mezi braním a dáváním. Musí být výměna energií. Postižená osoba trvale více dává než přijímá, čímž si neustále snižuje schopnost udržovat otevřený 2-směrný tok energií mezi sebou a Zdrojem. Přirozené proudění toků Prvotních Životních Sil je toto: přímý tok čerstvé energie od Zdroje do mě (OutFlow), návrat mnou použité energie do Zdroje pro její vibrační regeneraci (BackFlow). Znásobený přítok nové energie od Zdroje do mě pro další expanzi mého evolučního templátu (BackFlowReturn). Pokud toto nefunguje, není možný spirituální růst a vzestup, který je napojením na Zdroj podmíněn. Následuje pád.

Tyto lživé a reverzované postoje byly lidstvu implantovány Dravci, aby oslabily jejich krystovský potenciál otevření silného dvou-směrového toku mezi naší padající planetou a Zdrojem. Je to jeden aspekt reverzního energetického vzorce chování uměle vloženého do našich předloh, tzv. Model Oběť-Dravec. Z podvědomé úrovně se tím řídí responzní struktura našeho chování (jak zareagujeme) ve všech komunikačních situacích: útěk či útok. Automaticky se stylizujeme do role buď oběti nebo útočníka, podle toho, jak odhadneme sílu naší a druhé strany. Podle toho pak reagujeme buď útěkem či útokem (řečeno obrazně, energeticky). Tyto mutace jsou vloženy do našich plazmových předloh, tedy velmi hluboko v naši anatomii. Způsobují nepřirozené extrémní polarizace, jejichž projevem je neustálý stav konfliktu a boje při každém mezilidském kontaktu. Tedy lidi jsou trvale postaveni proti sobě. Život je boj. Partnerství je boj o moc a ovládnutí toho druhého. Jednak se tím vzájemně vysilují, ubližují si a snižují vibrace a druhak se spolu nemohou spojit a vytvořit silnou opozici vůči démonům. Rozděl a panuj.

 

Milost Nejzazší
Boží zákony umožňují znovuzrození Démonů v jejich původní Krystovské podobě, po jejich pádu, pokud v Kosmu existuje někdo, kdo je miluje. Je to fyzikální záležitost. Vědomí Démonů se v poslední fázi své destrukce, zvané fragmentace vědomí, rozpadne na prvotní částice vědomé energie, zvané Partiki. Zničí se jejich manifestační předlohy, rozpadnou se mřížky, štíty, paměťové matrixy, aj. útvary, které kódují jejich identitu a drží program realizace jejich bytosti. Přestanou existovat jako vědomá entita. Je to vymazání z Knihy Života. Je to jakoby se naše hmotné tělo rozpadlo na jednotlivé atomy a ony zapomněly, jak spolu byly dohromady poskládány, aby tvořily plně funkční tělo. Je to jakoby někdo buldozerem rozboural dům na hromadu cihel a přitom zničil i plán na stavbu toho domu, tedy návod-předlohu, jak se ty cihly mají uspořádat, aby dům vytvořily. Mrak jejich vydrcených Partiki částic pak putuje ke Zdroji jako recyklovatelná surovina.

Pokud však někdo dokáže ve své mysli podržet vzpomínku a představu na tyto zničené bytosti v jejich původní božské formě, tak se ten mrak jejich chaotických Partiki částic může zase uspořádat do své původní podoby. Tak, jak tyto nešťastné bytosti byly Bohem původně stvořeny. Tyto bytosti se pak vrátí ke Zdroji jako celistvé a mohou pokračovat ve svém dalším vývoji a poučit se ze svých chyb. Někdo musí ve své paměti uchovat jejich původní předlohy.

 

Není to Bůh, kdo Démony resuscituje. Je to milost Boha vtělená do jeho zákonů. Ta umožní, aby někdo ve Stvoření, kdo byl Démony terorizován, byl tak krystovský a odpustil jim. Aby svou láskou jim umožnil jejich opětovnou existenci a možnost uvědomit si všechno to zlo, co napáchali a dal jim příležitost k nápravě. To není nikoho povinnost. To je pouze dobrá vůle a svobodné rozhodnutí se takto zachovat. Řečeno pragmaticky, milovat a odpouštět se nám vyplatí, protože za to stržíme cenné ascenční body (krystovské bobříky).

 

Nehrajte si na Boha, když jím nejste
V mnohých filosofických a duchovních textech (zejm. východních) se často propaguje nenásilí. Poškozený budhizmus učí, že člověk nesmí nikoho omezovat, že nesmí konat násilí, z čehož pak vyplývá, že se nesmí ani bránit. Tento postoj vede k falešné hrané duchovnosti a fatalizmu. Já se vzdávám své osobní síly a možnosti ovlivňovat události, kterých jsem součástí. Odevzdávám svoji moc nějakému ‚vyššímu principu‘, který ví nejlépe, jak s ní naložit. Já pak mám klidné svědomí z toho, že se nemusím trápit tím, zdali jsem konal dobře či špatně. Někdo cizí to totiž udělá za mě. Např. takový bůh, který mě ochrání. Nebo zákon karmy, který mi vždy po zásluze přinese utrpení jako plody mého špatného chování, což musím přijmout. Se slzami v očích čtenář(ka) sleduje, jak světec již nekoná, jen pozoruje. Když se blíží vrah, nijak ho neomezuje a nechá se zabít, čímž ‚duchovně vítězí‘ a stává se hrdinou mající ‚božské kvality‘. Toto může být přijatelná osobní evoluční volba, pokud je plně vědomá a karmicky kvalifikovaná. Nikoli však jako póza duchovnosti pro sebe a ostatní: ‚hra na boha‘. Nikoli jako obecný návod pro řešení konfliktních situací. Božská
kvalita není o nebránění se, ale o adekvátnosti obrany. To by to tady vypadalo, kdyby se Zlu nikdo nebránil! Kdyby např. obránci Stalingradu hitlerovcům ‚nastavili i druhou tvář‘. Jisté množství takových pomatených světců si naše planeta dovolit může, ale pouze v počtu menším než velkém. Jsme Strážcovská Rasa: což se takhle vesmírný policajt může chovat?

 

Skutečný Bůh se brání, a to velice tvrdě. Nastavil Zlu přesné hranice, kam až může zajít. Zlo se může plně projevit pouze ve Vnějších Doménách a pouze do úrovně Ecka, jejíž zničení smí způsobit. Za konání zla přichází trest jako akt obrany Stvoření zajištěné Bohem: bytost se tím sama sebe-poškozuje a trpí (reverzuje si své vlastní předlohy). Pokud vykoná kritické množství zla (dotáhne to na více než 2/3 revezů v předlohách), tak je ZLIKVIDOVÁNA. Stvoření se dostalo na mez nutné obrany, začalo se bránit a zasadilo jí Krystovský Úder. Tím je zajištěno, že Princip KRYSTA Věčného Života bude ve Stvoření zachován. A právě o to Bohu jde. Zajímavé je, že tato ‚božská‘ likvidace, na rozdíl od té ‚lidské‘, je ABSOLUTNÍ a TOTÁLNÍ. Pokud člověk v adekvátní sebeobraně zabije útočícího agresora, tak zabije pouze jeho fyzické tělo. Jeho útočná duše projde Bardo cyklem, snad se poučí a zase se inkarnuje, aby mohla pokračovat ve svém vývoji. Pokud Bůh skrze své Zákony někoho ‚zabije‘ (= bytost se zničí sama svým pádem), tak jsou zničeny i jeho předlohy formou fragmentace vědomí a tato bytost přestane existovat – navždy! To je daleko tvrdší postih. Je zřejmé, že Bůh se (na rozdíl od nás) se Zlem, opravdu nesere. Pokud si někdo chce ‚hrát na Boha‘, tak by tu roli měl hrát se vším všudy. Pokud dnešní srdíčkáři volají po nesouzení a odpuštění, po nenásilí a neomezování, po přijímání a nebránění se, pokud volají, že zlo neexistuje, za což očekávají, že se dostanou do nebe, tak ať si opět vyvolají Nera, Čingischána, Turkemádu (Tomás de Torquemada), Stalina, Hitlera a další ‚kamarády‘ a nechají si je tu znova zmanifestovat. Třeba se s nimi někde setkají (např. na ostrovech Gulagu, v Dachau nebo v Osvětimi).

 

 

Zdroj textu (úryvek): Tajemství Amenti 2 (význam zkratek a terminologie strana 11)

 

12 thoughts on “Největší trumf dravců: srdíčkáři

  1. Strach je užitečný pouze v padlém matrixu. Ve svobodné realitě se 12 základními vlákny DNA a organickou merkabou (neboli v ráji) strach vůbec nemůže existovat, protože nemá kde ani nemá žádné opodstatnění. Ráj není mýtus. Už jsem psal, že krystalický matrix je podle mého pocitu zhruba 200krát komplexnější nežli fantomový, a to dokonce v tom nejnižším patře. Bohužel momentálně máme poněkud vymydlené mozky smile a věříme, že ohlodaná kost je pravda. Popsal bych to tak, že když vybouchla Tara (Země v 5D), tak se její fragmenty protáhly černou dírou a cestou nabraly virus a my věříme tomu infikovanému programu.

  2. Tak aby som to za seba ukoncila, dakujem za informacie. Vsetci mate pravdu. Kazdy tu svoju. V tejto informacnej vojne sa musi clovek naucit orientovat. Je to dostupne pre kazdeho.
    Strach ma sice nenutil skakat cez plot, ale zvladnut bolest. A na tom stale pracujem.
    Prajem vsetkym vela tvorivej energie a peknu jar. /Opat nam napadlo kopec snehu smile /

    1. Pod vlivem fantomových energií Thovta, Crowleyho, tarotů, Metatrona, ArchAngel Michael Matrixu a Hibernačních zón jsou všichni moji bývalí „souputníci“, mezi nimi i velmi známí informátoři. Asi čekaj, až jim neexistující strangelet bomb ustřelí prdel, rozum už ztratili. Pak je Cobra, Samjase a Aštar v sarkofágu vyléčí, aby živou merkabu už nikdy nerozvinuli. Ego je holt ego, tak strašlivá zaslepenost a namyšlenost se jen tak nevidí. Nedokážu si představit, že by nějaký strážce sám o sobě prohlásil něco velikého.

  3. Strážci nebojujou. Drží energii jednoty a nabízí ji k dispozici. Pokud přijímáme, dualita jde sama na ústup, protože to prostě neustojí. Je to podobné jako s přírodou, zvířátky a malými dětmi. Když procházím vesnicí, vnímám vzduch, slunce, mraky, stromy, zpěv ptáků a všímám si psů, koček a dalších zvířat za plotem. Většina lidí vidí domy, auta, cedule, silnice, drží volant a cigáro a blábolí do mobilu a v hlavě má strašný věci. To že kolem sebe máme prakticky neustále zázrak, který téměř nelze pochopit – třeba taková sýkorka když hopká a natáčí se na větvi a prozpěvuje, jako v pohádce -, nelze nijak vnutit. Je to DO NEBE VOLAJÍCÍ.
    Lidi bohužel pořád nechápou, že „nauka“ (Svobodné učení MCEO, Keylontická věda a další materiály) není vlastně nauka, ale popis fungování reality struktur věčného života a návod jak se do ní vrátit. Nauka existuje miliardy let, protože to není nauka.
    Zajímavé je, že když srdíčkáři teda tak strašně cítí, jak je možné že necítí, že je třeba se zajímat o krystalickou spirálu, 15čakrový systém, trojplamen a organickou merkabu – a místo toho si nechávají vymývat mozek informacemi a kódy z 13čakrového systému (= fantomový matrix), což je vůbec nikam neposouvá, ale naopak?

    1. Díky za komentář, Petře. Ale ne v srdeční čakře, ale v duchovním srdci – neboli ve všech čakrách.

      Proto jsem smazal předešlé věci, kde každé třetí slovo bylo „anunacký“ a vůbec to nesedělo. Ono to nelze dělat mechanicky a je třeba být spontánní (živelný, ba až praštěný), záleží na aktuálním kontextu přítomnosti, takže si vše většinou hodně odporuje a musí zdravě odporovat.

      Dravci zmanipulovali dokonce i některé strážcovské komunity, což se nedivím, ale dokonce i vyvolali rozbroje mezi autorizovanýma mluvčíma.

      Osobně dost nesnáším, když je něco přeplácané samou geometrií a duchovním obrázkem, a to i včetně těch pravých, samým postupem a návodem a duchovní hudbou. Upřímně řečeno tu chybu dělají i někteří strážci samotní. Je to totiž kontra-intuitivní. Externalizuje to to nejživější živé.

      Nevěřím v implantáty, i když daný úhel pohledu může existovat. Všechno je jediný systém energie/vědomí a některé jeho části se prostě jen nesprávně pohybují. Můj recept je „zařvat jako lev“. Někdy to je téměř až na hraně „regulérního“ chování, ale na ty chorý mozky nic jinýho neplatí. smile

  4. Laska aj strach su vztahove zalezitosti. Mozeme si ich uvedomit len vo vztahu. V akom vztahu a ku komu je pestra volba. Preto si myslim ze univerzalne rady, postupy alebo nauky nemozu fungovat. Mozu len informovat. Informovany clovek si potom moze zvolit a skusit, zazivat robit chyby a omyly.

    30 rokov pracujem s ludmi a nestretla som nikoho kto by niekedy neprezil strach a vedel to aj opisat. Ale skutocny pocit stavu lasky vnimalo velmi malo ludi.Nemusia opisovat nic vidite to v ich ociach.Oni nepotrebuju o tom hovorit, pocitite okamzite ako sa vasa energia spoji s ich energiou.

    Myslim si ze ty srdieckari-slnieckari ci ako ich Martin vola su ti ktori reaguju na zvysujucu sa agresiu vo svete. Akcia-reakcia. Je to asi akasi vnutorna potreba reagovat proti zlu. Ako nejaky zapas.Superi-strazcovia. Odohral by sa zapas keby sa jedno druzstvo nedostavilo? Chce niekto darovat vitazstvo bez boja,bez tej skusenosti?

    Bavi ma ako tu Martin rozobera jednotlive temy z Amenti.Su to informacie,ktore su dnes dolezite. Ale zaroven si uvedomujem pri citani tejto nauky, ze rozporne situacie sa ziju medzi vsetkymi bytostami. Raz su na strane strazcov, vzapati prejdu k superom…Hra. Tak sa clovek stava pozorovatelom a kona na zaklade vlastnych prezivani. Odchadza do prirody kde pri topeni ladu na rieke,pukani stromov a ostatnych zvukov zeme preziva orgazmicku energiu, ktora jedina mu dava silu tvorit.

    To chce smailika smile

  5. Ahoj Zuzko,

    I. Motto: „Ked pride k takej udalosti, pytam sa seba, preco som sa v nej ocitla“

    Díky za pěkně ukázané dilema, které se týká nás všech. Kdy a jak použít svou sílu? Jak rozlišit (diskriminovat), jakou životní situaci mám pokorně přijmout a v jaké se mám naopak vzpěčovat a proti ní bojovat? Na to asi není a nikdy nebude nějaký konkrétní návod. Asi je to naše evoluční lekce, dobře se v rozlišování vycvičit. Pomoci nám ale mohou naše Vyšší Já, která přesně ví, čím si musíme projít a co je past – podstrčený pseudo-karmický fejk. Proto je dobré se naučit vnímat jejich signály.
    Také jsem hledal nějaké nástroje, jak to udělat. Docela mi pomohl názor v sekci „Karma a Nekarma“ na straně 10, že ne všechno špatné, co nás potkává, je naše vlastní zlo, které musíme přijmout kvůli karmickému vyrovnání. Pokud to tak opravdu je, tak to v principu legalizuje naše právo na nepřijímání všech situací a na obranu a boj proti nim.
    Zmíněný názor je docela rozumný. V počátečním Prvotním Stvoření bylo vše čisté, tedy žádné zlo neexistovalo. Jak tedy vzniklo? Tak, že někdo využil možnosti ho konat. A byl první dravec a jeho první oběť. Můžeme říct, že se té oběti ‚vrátila špatná karma‘? Asi ne, žádná totiž nebyla. Stejně tak to bylo v případě původně čistého Lidského druhu, který se stal obětí dlouhodobé vnější agrese (s tím, že tomu napomáhalo mnoho lidských kolaborantů – stejně jako dnes). Proto také byla na jeho záchranu spuštěna Mise Amenti. Podle vyjádření Kolektivů Effiyah (str. 239, bod 4): „Earth Humans have been genetically captured, energetically castrated and intentionally cultivated to be clueless, powerless and inorganically mortal“ (cit. dle KDDL-2 Manual, str. 151).
    Kdo má zájem na tom, aby se šířily pochybené názory typu: nerozlišovat, neodporovat, nebojovat, vše pouze pokorně přijímat, nepřemýšlet, neodmlouvat? Vše, co se ti děje, je pouze tvoje karma a pokud chceš duchovně růst, musíš ji bez reptání přijmout a poděkovat za to. Vše, co se na světě děje, je v souladu s jistými ‚objektivními zákony‘: pro přírodovědu – zákony přírodní, pro sociologa – přirozené, pro psychologa – normální, pro duchovního – božské.
    Jsou to pouze kontrolní dogmata, která Lidi znevědomují a zotročují, znemožňují jim se bránit a nutí je přijímat stav své poroby a degradace jako něco normálního a neměnného a ‚vyššími principy‘ daného. Všechno jsou to umělé a záměrně vytvořené ideologie. Jak by bylo možné zmanipulovat a ovládat milióny lidí, kdyby těmto bludům sami nevěřili? Jak by se udržel otrokářský kastovní systém v Indii, kdyby mu nikdo nevěřil? To samé všude jinde: faraonské kulty, čínské dynastie, křesťanské schéma trojího lidu: 1. ti, kdo se modlí – kněží (otrokáři, elita), 2. ti, kdo je silově chrání (armáda, policie, zpravodajské služby), 3. ti, kdo na ně pracují – lid (otroci, občani), Na stejných ‚základech na vodě‘ stojí všechny další systémy a -izmy (kapitalizmus, komunizmus, korporatizmus, feminizmus, genderizmus, tzv. ‚demokracie‘, ‚lidská práva‘, ‚rovnost‘, EU). Jsou to pouze umělé mýty, které se lidem vzdělávacím systémem a výchovou implantují do jejich mozků jako funkční programy, které pak řídí jejich chování žádoucím směrem. Pokud někdo vybočuje, zasáhne silová složka a provede korekci kurzu.
    * Mýtus o ‚nebránění se‘ a o ‚nenásilí‘ a o ‚všeho přijímání‘ pochází z pokřiveného východního učení (např. TAM-1, str. 81 bod 1, str. 82, bod 2), aby učinil Lidi bezbranné a bezmocné. Kdyby měl Gándí k ruce silnou armádu, tak by proces de-kolonizace Indie asi vypadal trochu jinak a netrval by řadu generací. Protože měl holé ruce, ev. jen hole v ruce, tak mu nic jiného než ‚nenásilí‘ nezbývalo (z nouze ctnost). A hlavně, Indie by se vůbec nestala otrockou kořistí britských agresorů. Stejně dopadli i ostatní, kdož neměli sílu k adekvátní sebe-obraně (dnes je to Evropa).
    * Mýtus o ‚prvotním hříchu‘ zatížil Lidstvo smyšleným břemenem trvalé viny a nečistoty a zlomil jeho víru v sebe. Vytvořil energetický implant postoje sebe-zavržení a sebe-dehonestace, který obrací přirozené toky životních sil proti němu. Kdo se dostatečně dlouho a silně nenávidí, tak se sám zahubí (a stačí tak málo, někdo ti řekne ‚Jsi ničemný‘ a všechno další už jede na autopilota). Tím mu vzal sílu pramenící ze sebe-si-uvědomění jako součásti Boha. Z vlastního zavinění se prý stal malou nicotnou odtrženou a opuštěnou špínou, která se musí plazit a prosit vnější autority o své napravení, platit za to absolutní porobou a poslušností, s tím, že výsledek není zaručen – tomu se říká dobrej duchovní byznys. „… Prvotní či dědičný hřích v křesťanské teologii znamená stav hříšnosti (nesvatost). Tento hřích je tedy stav nedokonalosti, který následoval poté, co Adam a Eva projevili první neposlušnost v Edenu. Podle křesťanů se tato vlastnost, nedokonalost, předává člověku v okamžiku početí a přechází z generace na generaci bez možnosti ovlivnění…“. Navazujícím bludem je názor, že umučením (rituální vraždou) nějaké lidské bytosti je možné jiné lidi ‚vykoupit‘. „… Křesťané věří, že výkupní obětí Ježíše Krista mohou být za určitých okolností jim i dalším lidem, následky prvotního hříchu odpuštěny a že je tak možný návrat a obnovení do rajského stavu před prvotním hříchem…“. Je to asi jako kdyby někdo měl dluhy v bance (např. energetické dluhy u First Universal Karmic Bank of Aquinos Matrix Ltd.), někoho nevinného zavrženíhodným způsobem zavraždil, a ty dluhy tím zmizely. Může tomu věřit někdo, kdo je svéprávný a má aspoň špetku zdravého rozumu (např. někdo, kdo může řídit automobil, má právo volit, smí se rozmnožovat)? Na to ať si každý odpoví sám.

    II. Motto: „Mojim najvacsim a mozno aj jedinym nepriatelom je strach“

    Zuzko, druhé tvé bingo. Strach – tenhle úchylný parazitický krvesajný přítelíček nás obšťastňuje všechny. Je společným jmenovatelem naší bezmoci: my se totiž musíme bát, za každou cenu a na všechny způsoby, neustále, 24 hodin denně, od zrození do smrti. Jinak bychom totiž nebyli zotročitelní. Strach je plodem nevědomosti a nepoznání, v nichž jsme záměrně udržováni. Máš pravdu v tom, že: „…Hovori sa, kde je strach, nieje laska…“. Ale záměrně chybí tam ještě jedna důležitá komponenta a tou je SÍLA. Dělící čára v životě nevede mezi velkými a malými, mezi bohatými a chudými, mezi zdravými a nemocnými, mezi věřícími a nevěřícími, mezi bílými a černými, ale mezi SILNÝMI a SLABÝMI.
    Strach je projev nedostatku síly: kdo je silný, nemusí se bát. A kdo se nebojí, může si dovolit ten luxus zvaný Láska. Kult síly je dnes záměrně likvidován, aby se Lidé báli a nemohli se bránit. Falešný argument je, že ‚síly se dá zneužít‘ a proto bude lepší, když ji nikdo mít nebude – tedy kromě vládnoucích elit, které ví, jak s ní mají naložit (např. EU). Na tom také stojí celá tzv. ‚demokracie‘ – vláda lidu, kdy lidi svou sílu předají smečkám zkorumpovaných gangsterů, nevratně a bez zpětné vazby (proto je tento model ohněm + mečem exportován do celého světa). K tomu je také třeba, aby lidé nikdy nedospěli (a neuvědomili si svou sílu) a pořád byli jako malé děti. Toto záměrné zdětštění Lidstva se zajistí takto. Odstraní se iniciační rituály (pro muže to může být např. vojna, pro ženy porod, kdy se každý setká s hlubšími úrovněmi sebe sama v krizových a vyhrocených situacích a zjistí, čeho všeho je schopen). Lidem se dají hračky (všechny nesmyslné současné produkty). Lidi se naučí konzumovat a chtít stále víc a víc. Lidem se dají práva na všechno, bez povinností a odpovědnosti. Lidé se emočně iritují a rozumově kastrují. Pečovatelská socialistická společnost se o všechny své bezmocné a neschopné, ale ve všem naprosto rovné, děti ráda postará – a chce za to jen pakatel: ztrátu svobody a individuality a absolutní poslušnost.
    Je zřejmé, že svou sílu nezískáme zvenčí, zejm. když to jde proti zájmům zvrhlé společnosti, ve které žijeme. Musíme ji získat zevnitř, v sobě, skrze sebe. Tím, že si uvědomíme, kdo skutečně jsme a kde jsou zdroje naší vnitřní síly. A tohle poznání a techniky, jak toho dosáhnout, nám přináší Nauka. Je třeba pochopit, kdo jsme a pak tyto kvality do sebe energeticky ukotvit a každodenně používat, aby se do nás vtělily a staly se námi a my se stali jejich živoucí manifestací.

    „…No panecku, tak kde sa nachadzam? Asi v … „.
    Ano, asi jako my všichni. Ale na konci toho temného tunelu už začíná svítat!

    S pozdravem,
    P.K.

    1. Podla môjho náhladu, ziaden „prvý hriech neexistuje“. Je to zavádzajúce z toho dôvodu ze by tu musel byt niekto, kto by posudzoval a odsudzoval. Kedze nikto taký neexistuje tak nemôze existovat ani prvý hriech. Ziaden sudca totizto nie je.

      Za druhé, co je Karma? Karma je stav kedy clovek nie je v svojom centre – v rovnováhe. Ked nie je v rovnováhe tak vytvára realitu ktorá je mino rovnováhy. To znamená ze aj tá prvá obet násilia má karmu ak ju ten cin vyviedol z rovnováhy. Karma je nahromadená energia, ktorá sa prejavuje v hmotnom svete vrátane astrálu. Ako nahromadenú energiu ju nikto neposudzuje ani ako dobrú a ani sko zlú. Ona len je, prejavuje sa a nadobúda vlastné skúsenosti. A skúsenosti sú skúsenosti, ony nie sú dobré a ani zlé. Ony len sú. Tým pádom nemôze existovat ani ziaden vykupitel, ved od coho by nás vykúpil? Od moznosti získat vlastné skúsenosti?

      1. Jeden a tentýž Zdroj zhmotňuje představy sebe. Přítomnost se neustále mění a zároveň stojí na místě, vždy to je průnik virtuálního a organického kontextu. Absolutno je dokonalá jednota, cokoliv = cokoliv jiného. Dokonalost tvoří dokonalý, věčný život, rekurze sebe sama. Je to fantastická holografická hra. Jakmile se na to zapomene, vznikají pokřivené mechanizmy jako karma, hřích, spasení apod., jako důsledek nepochopení principu jednoty (už to není jednotné duševní, ale dualitní psychologické). Je-li původní realita čarodějná, převrácená je černokněžná – některá zrcadla jsou obráceně, svět se obrací vzhůru nohama (například kolektivní a individuální vortex jsou naopak, než jak to má být). Co by mělo být virtuální, je organické a naopak. Viz například kreslený vtip, kde je obrovský rozdíl, zda to je jen jako nebo fyzicky.

  6. Láska je univerzální inteligence, kterou lze v závislosti na úhlu pohledu (kontextu) zrovna tak vnímat jako božský rozum, vůli nebo sílu. Je to všechno naráz a klíčem není co to je (protože to stejně je všechno), ale jak to existuje. Co = stav, jak = pohyb a život je pohyb. Funguje to správně pouze když se všechno vztahuje ke Zdroji-Absolutnu (Božskému Vševědomí), který je neutrální, mimo polaritu. Je-li vykonán pohyb (klad), současně musí být vykonán i pohyb zpět tou samou cestou (protiklad), tím se všechno vyruší a „odevzdá“ se to Absolutní Inteligenci (Lásce-Božské Vůli-Síle-Rozumu), která to dokonale zpracuje (jinak než dokonale to neumí). To zaručí optimální koloběh energie. Pokud se někde dlouhou dobu hromadí jednosměrný pohyb, při dokončení evolučního (časového) cyklu zákonitě přijde „krystovský úder“. Jsme mnohospektrální bytosti, stejně jako systém realitních polí je mnohospektrální, jednoduše řečeno „+“ a „-“ se srovnávají do stavu tvořivé rovnováhy, což je právě ta skutečná láska. smile

    Aktuálně to znamená, že všechny fantomové, falešné a umělé časové osy budou vymazány, i když to může trvat stovky let. Nejen kvůli dravcům a ovcím, ale hlavně kvůli sluníčkářským mimoňům a jejich autoritám, které (sleduju to od roku 2011) od samého počátku lžou a furt je to baví… Ještě že čas je relativní. smile

  7. Presne toto je ta cast z Amenti 2 kde som pocitovala najvacsi zmatok aky v texte bol poskytnuty. Laska je proste laska. Podla toho kde sme vo vlastnom vyvoji ju vieme chapat a hlavne zit. Formy ma rozne ale to nieje dolezite. To je pestrost ktoru nam nasa existencia v tele poskytuje. Dostat sa za formu mozme v meditacii a potom ten pocit zit v tele, v materii…

    Nepatrim medzi tych kto by nastavil „druhe lice“ ale nie som ani ten kto uder vrati. Viem si ale predstavit ze neposkytnem moznost utok, zdrhnem smile ,budem sa branit. Ale priznam sa, ze ked pride k takej udalosti, pytam sa seba preco som sa v nej ocitla. Vyvoj nezastavim a skusky toho ako viem teoriu uplatnit v praxi su viac sofistikovane ako kedysi.
    Martin vyberam z tvojho textu :“ Toto může být přijatelná osobní evoluční volba, pokud je plně vědomá a karmicky kvalifikovaná.“

    Toto je odpoved.Tym je vysvetlene preco koname rozne a preco si casto ludia nerozumeju. Niekto vidi za „spravodlivym“ nasilim krivdu a ini prejav „tvrdej lasky“ .Stav vlastneho vyvoja.
    Mojim najvacsim a mozno aj jedinym nepriatelom je strach. Hovori sa kde je strach nieje laska. No panecku tak kde sa nachadzam? smile Asi v …vyvoji. smile

    1. Strach by tu mohol byt pohonnou látkou k vývoju. Jeden príklad. Povedzte 60 rocnému cloveku aby preliezol cez dvoj metrový plot. Povie nemozné. A predsa sa v mojom zivote odohrala epizoda ze sa ten 60 rocný clovek skutocne bál, mal strach a plot preliezol za 5 minút.
      To co tým chcem povedat, ze keby sme mali len lásku asi by sme nic nerobili, mozno by sme sa nudili. Strach je hnacím motorom a vôbec nemusí byt negatívny. Strach a láska je tá istá minca, len z druhej strany. V Absolutne neexistuje ani jedno a ani druhé lebo je to vyvázená jednota.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *