Planeta budoucnosti

Energetický vliv probíhajícího hvězdného aktivačního cyklu je opravdu citelný, a notorická blbost sluníčkových fanatiků asi nekonečná…

V souladu se zákonem jednoty a svobodné vůle dochází k současnému léčení/opravě/transfiguraci/re-evoluci/slučování a současnému odpojování/rozpadu/de-evoluci komplexů životních a realitních polí v úrovni pásem nižší a vyšší Země (fantomového a krystalického matrixu), což se týká zrovna tak hmoty, energie a vědomí (bytostí), jakož i časových matrixů.

 

Proces bifurkace probíhá vcelku jednoduše. Zatímco krystalická spirála a přirozené kódování (tri-tonální fázování, živá merkaba → originální božský modrotisk) vede do toho „nejživějšího živého“, spirála fantomová a kódování reverzní (bi-tonální fázování bez živoucího neutrálního středu, syntetická/umělá merkaba → umělý/artificiální strom života, kabala) vede do toho „nejmrtvějšího mrtvého“.

 

 

Všichni máme duši, intuici a svědomí. Rozdíl mezi „šedou teorií“ (kterou se někdo/něco snaží přivést k životu; asi jako když dáváte chcíplé žábě umělé dýchání) a „věčně zeleným stromem života“ chápe snad úplně každý, kdo ještě neztratil rozum.

Mně osobně nejvíc – pokud jde o čisté uvědomění si sebe – pomáhají procházky (není nad zasněženou krajinu); vyhodit všechno z hlavy, poslechnout si v lese ptáky zpěváky, naladit se na „to“… Je nad slunce jasné, že za tím vším se ukrývá úžasná, dokonale komplexní inteligence – a to jsme momentálně napůl v entropickém matrixu.

Jak ale vysvětlit rozdíl mezi zdravou a chorou realitou někomu, kdo prostě nechce nic slyšet a nepozná zjevně nefungující, chimérickou pitomost (chová se jako naprogramovaný robot, má vymytý mozek nějakým „zasvěcením“; nebo jeho pokřivenou osobnost využívají síly tzv. hibernačních zón/NET sítí, dědictví „bájné“/anebo spíš černokněžné Atlantidy, které se fantomové snaží znovu oživit a lidé ne a ne pochopit, že jediné oč jde, je kód života a ne nějaký bezbožný experiment), tak to vážně nevím.

 

Pro větší obraz a mnohem lepší přehled bych doporučil následující texty, v případě toho prvního již se nicméně mnohé změnilo (návrat do reality svobodných světů a věčného života probíhá v ohnisku přítomnosti, tady a teď; příroda, klid, humor, zábava, rozšiřování obzorů…):

 

 

Aurora Vyšší Země roku 6520 je fantastickým, interdimenzionálním, vzestupným kosmickým střediskem (poznámka: časové cykly/parametry fungují jinak, než se domníváme; mnohé se děje souběžně, vnořeně).

Slepá větev Nižší/NET Země končí finálním fyzickým i duchovním kataklyzmatickým kyber-holokaustem typu Lemurie & Atlantida, konečným a definitivním úpadkem. Umělá inteligence, to nejsou jen počítače a ego odpojené od duše, ale i „pozlátkové duchovno“ odpojené od přirozeného života (jeden anděl stejný jak druhý, jakoby bez osobnosti, a za rohem vykrmený satanistický psychopat)… Vlastně cokoliv, co pohrdá svobodou, fantazií, hravostí, živelností, integritou, komplexností, autonomií/suverenitou, soupatřičností, různorodostí, skutečným bytím sebou, zdrojem věčného života – se mění v umělý konstrukt. Velká past je brnkání na strunu pocitu sebe-důležitosti, viz různé mesiášské syndromy či emoční sebeprojekce (kybernetickou demenci a logické upíry už ani nebudu komentovat).

 

I když situace se neustále aktualizuje (změna je život; proto asi ti, co život jen předstírají, pořád melou dokola totéž a vůbec se nevyvíjí ani nemění), máme zhruba nějakých tisíc let k tomu se duševně i fyzicky znovu vrátit na své právoplatné místo.

 

 

Kaskáda realitních polí Krystal Matrixu je plná „pohádkově fantastických kopců a vodopádů“ (struktura obloha-země-podloží je výrazně propojenější), vše je tak úžasné, až zrak přechází…, jako se rozplývat ve snu. Je to nejen kouzelné, ale i „eroticky záhadné“… Krystovská bytost samozřejmě zkoumá realitu (je opravdu dobré tomu aspoň trochu rozumět) – především však UMÍ ŽÍT. Zato Black-Hole Matrix je jen jedno velké divadlo, plné prázdných efektů, velkých jmen a velkolepých prohlášení, lež a klam, jako v zakletém království. Dávat přednost halucinacím před vlastním přirozeným rozvojem je skutečně „mistrovství“…

 

Jediným spolehlivým verifikátorem či indikátorem pravdivosti je zdroj věčného života – zřídlo všeho, co jest – křištálový oheň stvoření. Tento zdroj tvoří sobě-podobné a sobě-rovné, věčné a dokonalé. Jaký asi charakter má inteligence, schopná držet při životě věčnou strukturu? Věří-li někdo, že tímto zdrojem všech zdrojů je „holka modrooká“ (láska a nic víc) nebo nějaký sebeorganizační mechanizmus (nebo nějaký vousatý pantáta), tak je opravdu zralý na Bohnice.

 

 

Mimořádně zajímavá je role fantomových paměťových matrixů. Značná část jejich obsahu je totiž kompatibilní s kódováním svobodných světů (fungujících na principech podstaty zdroje věčného života).

Proč by například nemohl existovat vlak, jachta, mrakodrap se střešním bazénem, vilová čtvrť na pobřeží nebo krystanet? Nemusí být všechno jen chrám a příroda… Kdybych měl žít jenom láskou, kreační fyzikou a ascenční mechanikou, tak jsem asi první, kdo to všechno vyhodí do povětří.

 

 

O poznání horší to je s fantomovým duchovnem, reverzní anatomií (9-11 vláken DNA jako strop) a metatronickým kódováním. Cokoliv postavené na distorzi, falešné posvátné geometrii, entropii, parazitizmu, zneužívání, lži, maskování, hierarchizmu, rozdělování, umělém světle, statické vazbě, neorganické merkabě, nelásce, nesvobodě, strachu, uniformitě, závislosti, umělosti či obecně uzavřených, bi-tonálních systémech – jede jen na setrvačník. A ten se točil miliardy let, až k hranici bodu nulové tolerance (0-Point Kryst Tolerance).

 

Je to skutečně hlavně otázka komplexního vnímání, cítění, ale čím dál víc se mi potvrzuje, že je třeba samostatně přemýšlet o existenci, o tom, jak to všechno funguje, a vzdělávat se prostřednictvím vstřebávání rezonujících informací. Tím se tvoří patřičné koridory, koryta „zázračných křišťálových řek“, probouzí se v nás hvězdný oheň a plazmové tekuté světlo může jiskřit a komponovat – razíme prostor merkabickému průplavu…

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.