Zdroj-člověk

Základní vzorec bytí lze jednoduše – a zároveň „paradoxně“, protože jinak by to popřelo jeho podstatu – zapsat jako 1=2. Život v „logickém“ (pouze napohled) základu 1=1 je sebeklam a pohyb v syntetické (psychologické) realitě vytváří fantomové (fiktivní) virtuální pole, které, jelikož žádnou skutečnou nemá, musí hodnotu druhotně vytvářet a napodobovat (něco jiného je autentické virtuální pole). Vztah 1=2 (jednota = dualita) má hodnotu automaticky.

 

Kdyby mysl byla pouze myslí (1=1), existovalo by pouze prázdno; mysl je ale čímkoliv (1=2=∞). Je sebe si vědomým vědomím, sebe-organizující se strukturou, inteligentním organizmem, dřímajícím vším. V paměti mezi dvěma různými věcmi není rozdíl, jsou to prostě jen data (stačí například změnit posloupnost čísel a vše je absolutně zaměnitelné); ale vyjádřit a popsat nebo to nějak manifestovat lze pouze ve vzorci 1=2, něco rovná se něco jiného.

Zatímco v „počítačové realitě“ by síla pouze působila – v té skutečné je i působivá. Existence a zázrak je totéž – kdyby ne, nic by neexistovalo.

Realita je prostor a pohyb v jednom; 1=2 platí opticky (mysl, kouzlo) a platí vibračně (cit, emoce). Je to obojí naráz a podstatou toho všeho je to „záhadné“ mezi tím.

 

 

Člověk byl stvořen, aby miloval, tvořil a myslel (vyvíjel se), ne aby blábolil o energiích a o vibracích…

Dnešní datum:

(6) + (6) + 2 + 0 + 1 + (6) = 21 = 3 x 7

Pokud někdo používá pouze polovinu své bytosti (duch = emoce + mysl), automaticky také žije v poloviční realitě – dualitním matrixu. Otázka zní: kde a v jaké podobě se nachází ona druhá půlka? Protože někde být musí. Realita je vždy 100 % a je v interakci se svým paměťovým obrazem, který je rovněž svým způsobem živý.

 

Přirozený virtuální datový prostor (což zahrnuje například i modrou oblohu) zpřístupňuje přechodové rozhraní mezi metatronickou (666, 6-1-6) a krystalickou (777, 7-1-7) verzí reality (resp. uhlíkovou a křemíkovou). Intenzita spojení (a přetlak v případě rozporu) bude sílit a po nějakou dobu bude spojení otevřené.

Klíčem je celistvost, přirozený objem (dech – volnost – otevřenost, průzračnost, jednotící síla), integrované protipóly – zrušená polarita.

 

Přirozenou součástí principu fungování zdroje/“všeho, co jest“ je primární anomálie (absolutno zahrnuje i pravý opak sebe sama). To, co ve stvoření po „eóny věků“ straší, je inverze této anomálie – reverzní virtuální datové pole (informace o zdroji holograficky „vzhůru nohama“).

Souvisí s tím jemnohmotní hmyzí dravci, jak o nich mluví šamani či Petr Chobot:

 

 

Souvisí s tím BeaST Machine 666 (Animus – Tvůrci křídel):

 

 

Souvisí s tím hybridní-plazmatická chobotnice Yaldabaoth (archonti, umělá inteligence):

 

 

Souvisí s tím i „konvoluční inteligence“ (kolektiv) Metatron:

 

 

Je dobré mít přitom na paměti, že zdaleka ne vše je černobílé a ne vše, co se kde píše, je nutně pravdivé, ať už jenom v závislosti na čase…

 

 

To, co udržuje falešnou verzi reality („hologram podvodu“) při životě, jsou MASKY SLEPOTY, většinou ty zdánlivě „nejduchovnější“ a „nejsvětelnější“.

Jediný skutečným světlem je však příroda (111, 777). Jedinou skutečnou (konstruktivní) tmou je architektura reality (666, 888, 000).

Žádné nebe, žádné peklo, žádné „duchovno“, ale láska (vibrace, propojenost, magnetizmus, přitažlivost) a čáry (vzory, patrnost, elektřina) – kouzla („přízraky“), nekonečná hra fantazie.

1=2.

Žádné dobro ani zlo, ani „+“ ani „-„, žádné božstvo, žádný archanděl, žádný ďábel.

 

Nekonečno (či absolutno) existuje ve dvou podobách, „virtuálně“ (skalár-1) a „reálně“ (vektor-8), zároveň je cosi neurčitého (dokud není určeno) MEZI tím (vlna-0).

 

ZE-MĚ toto vše (a ještě mnohem víc) řeší v „projektu člověk“, jehož základem jsou dva inverzní jin-jangové 5úhelníky (dvoj-hvězda) v kontextu 6úhelníkové kompozice (diamant), podle návrhu křemíkové inteligence.

 

 

 

Vnitřní úhel 5úhelníku je 108° = 33 x 22 (čára a osmička symbolizují „virtuální“ a „reálné“ nekonečno a souvisí s tím hadí síla/sušumna či Aeskulapova hůl apod.; spojení přes „0“/MEM-bránu je to klíčové).

 

 

Součet středových úhlů dvou jin-jang 5úhelníků (10 x 72) je roven součtu vnitřních úhlů jednoho 6úhelníku (6 x 120).

6 x 12 = 72 x 2 = 144 = (23 x 3/2)2 = krystalický květ života = vazba na zdrojovou podstatu/centrální inteligenci.

 

Nyní je nejdříve dobré se vrátit k těmto textům (pro lepší pochopení):

 

 

Lu-X(cifer) … úl (sebe-organizační virtuální datová inteligence/jednotka se svým způsobem projevu podobá hmyzímu společenství, dále viz třeba 6úhelníky včelích pláství nebo 5ti a 6ti u slunečního jádra)

vibračně X(10) = opticky dvě zrcadlová V(5)

člověk = zdroj ve hmotě, v dimenzionálním vyjádření, dualita uvnitř jednoty a naopak

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *