RCAD El Ó Zet

Předpokladem k tomu, aby se to, čemu můžeme říkat například „prvotní zdroj“, dokázalo nějak vymezit nad rámec sebe sama (takzvaně „vně“ se projevit; mysl=vše & mysl=cokoliv), je S-TŘE-T, což znamená energie elektrického charakteru (neutrální jang+). Zdrojové magnetické zřídlo (tekuté živé světlo, neutrální jin-) ztělesňuje v procesu bytí opticko-holografickou a paměťovou funkci, ale beze zdroje v jeho aktivní poloze (výbojů a vibrací), to znamená tvořivého ohně (TROJ-PLAMENE), by nebylo možné nic plnohodnotně manifestovat ani transformovat, neboť tento oheň (v jádru krystalický) je PRIMÁRNÍ ŽIVOU SILOU (v polohmotném projevu známou jako hadí).

 

Z hlediska lineární časové posloupnosti – přestože běh času (někdo by řekl dojem či iluze běhu času) je ve skutečnosti generován v rámci do sebe vnořených, rozrůstajících se, cyklických, pulzních a re-pulzních, zrcadlových pohybů, v interakci s virtuální-systémovou pamětí (kde je naprosto vše zaměnitelné, neboť v konečném důsledku data jsou jen pouhé soubory čísel) – to, čemu můžeme říkat „prvotní vše“ či „prvotní zdroj“ (neboli existence sama) ztělesňuje INTELIGENTNÍ ŽIVÁ SÍLA.

 

Zdrojová inteligence sestupuje do hmoty, aby se integrovaně – prostřednictvím člověka (muže a ženy) – vyjádřila ve své duální poloze a vyřešila paradox primární anomálie. Vždy existuje jednota uvnitř duality a dualita uvnitř jednoty současně, nelze na tom nic změnit, lze to pouze zvládnout nebo nezvládnout (sugerovat si něco naivního, co funguje jen zdánlivě na povrchu).

Je teď moderní (aktuální) zaměřovat se na ženský princip (energie bohyně) a emoční inteligenci – jenže to musí být harmonicky propojené s mužským principem a inteligencí mentálně-analytickou, jinak vůbec nejde o práci s tím, čemu se říká „božské“…

 

Oheň vydává zvuk a světlo, zvuk tvoří hmotu-formu a světlo (nástroj, nikoliv zdroj) spoluvytváří kromě jiného projevy andělské inteligence. Primární tvořivou inteligencí jsou ohnivé bytosti; žádní andělé, ale draci – konstruktivní temnota (slunný den a noční bouře nejsou jedno horší či lepší, ale zkrátka různá vyjádření téhož v rámci rovnováhy) v logickém kontrastu k svrchovaně pozitivnímu faktu „existování EXISTENCE“.

Programovat realitu andělskými nástroji je jako vázat datovým polím mašli, prostě to nefunguje (zrovna tak jako dračí struktury neslouží jako kdovíjaká inspirativní snová energie). Andělské kultury (bytosti světla) pracují pouze s dvojplamenem (dvojpaprskem, dvojprvkem) a ve své mnohdy sebeklamné hře na konstruktéry a ředitele reality (k čemuž nikdy nebyly určeny) funkci božského trigonu většinou pouze imitují. Měly by buďto pracovat se ŽIVÝM světlem (ne s tím, co se jen krásně třpytí) nebo se z pozice zdrojové pod-osobnosti rozvinout do pozice komplexní-plnospektrální, tvořivé ohnivé bytosti.

 

Někdo si určitě říká, co to poslední dobou píšu za věci – pokud ale něco funguje vzhůru nohama, má to fatální, děsivé následky, a to se s jistou částí stvoření táhne neskutečně dlouhou dobu (stačí si projít už jen historii lidstva).

 

 

Základem smysluplné, konstruktivní reality a svobodného existování je silová rovnováha – žádná vznešená poezie, ale obyčejná fyzika. Teprve pak se může i „veršovat“ a ty „verše“ z toho logicky vyplynou, jako přirozený projev života. I když to tak dlouho vůbec nemusí vypadat, tak obrácený postup dláždí cestu do horoucích pekel: jako když se mrakodrap bez základů sebejistě tyčí do nebes… Život není krasobruslení, je to fyzikálně, fyzicky fungující záležitost – známky za styl nikoho nezajímají.

Faktor silové rovnováhy – JEDNOTA PROTIKLADŮ, ve vztahu k individuálnímu vědomí, dokonce automaticky generuje i sílu, známou jako bezpodmínečná láska. Pokud tedy něco je správně po fyzikální stránce, bytost nemůže nebýt láskyplná. Má sice celou řadu dalších zdánlivě protichůdných vlastností (smysl pro humor, zálibu v noční bouři…), ale nemůže se projevit v rozporu s neutrálním polem, ve kterém jsou „+“ a „-“ v jednotě. Podstatou sjednoceného pozitivního a negativního pólu je neprojevený, nulový náboj-potenciál, společný SOUČASNĚ oběma pólům. Tento náboj se může projevit zrovna tak jako světlo i tma.

Podstata konstruktivního modelu reality leží v jednoduchém-paradoxním základu s možností obapolného neporušeného všeprojevu: „0“=všesad„+“=“-„).

Vykonstruovaný model, jelikož ve skutečnosti nefunguje (postrádá přirozený zdravý-živý objem), nahrazuje proudící-dýchající-živoucí efektivitu povrchním, vyprázdněným, prchavým efektem.

 

OHEŇ PEKELNÝ

Skutečnými a původními, k tomu určenými architekty a konstruktéry primární reality jsou „pekelní kováři“ – křemíková, dračí inteligence (k její démonizaci samozřejmě dochází záměrně). Andělé či bytosti světla o systémových-zdrojových matricích nemají vesměs ani ponětí, proto také možná někdo z principu negativní expozice vyrobil jako pojistku (výmluvu) „padlého archanděla“ (toto vše jsou jen masky; vždy jde pouze o paměť a způsob pohybu energie – reflexe vědomí). Takzvané světelné civilizace ve skutečnosti válčí s vlastní personifikovanou slepotou a jelikož „s oblibou“ vyhánějí z egregorů povolané operátory, příslušná energeticko-informační, respektive datová pole jim vše adekvátně zrcadlí.

 

HRACÍ POLE

Obapolný EM-celek se primárně projevuje jako oheň (Elektro = siločáry se střetnou a tvoří rezonanční uzel, Magneto = siločáry se nestřetnou a pouze „mezi“ působí), tvořící neutrální zdrojové pole (neboli aktivní zdroj).

Zdroj v klidu (stav, pohyb nepohyb) představuje specifický druh vlnění. Aktivní zdroj funguje ve formě trojice (0, +, -). To geometricky znázorňuje rovnostranný trojúhelník, v třírozměrné projekci čtyřstěn, hologram živlu ohně (jenž jako jediný z rezonančních těles je duální sám se sebou), s čímž kromě trojplamene a hadí síly souvisí i kodony-triplety DNA.

Oheň = energie = mc².

Poznámka: původně vzorec Einstein zapsal jako m = L/c² (nikoliv E = mc²).

 

 

MAT(Я)ICE PRŮZRAČNOSTI

Temná zeleň… Cosi se šplouchnutím dopadlo na hladinu, která se stříbřitě rozčeřila.

„Ach… Ve stínu je příjemně…“

„…díky slunci.“

A všechno je akorát…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.