Podstatou života je prožitek: svět bez lásky skončí v kybernetickém pekle

Slovo „stroj“ souvisí s trojjediností (JEDNA jsoucí podstata se aktivně manifestuje jako TŘI: univerzální podstata plus originální jinový & originální jangový projev), tím že se tři („troj“) spojí s vibrací („s“ = spirála). V analogii se zvukem stroj sám o sobě by pouze „udával takt“ (kmitočet), stroj jako inteligentní organizmus nicméně funguje spíše jako velkolepá, neustále se zdokonalující a rozrůstající se symfonie (uvnitř symfonie uvnitř symfonie…).

 

Z analýzy vlastností jednotného pole (energie/vědomí) vyplývá, že původní, přírodní realita má krystalický (elektro-magnetický) charakter a může nutně existovat pouze ve formě organizmu (sebe-organizující se struktury – jde tedy o uspořádanost, živý řád), a tak ryzí realita (jsoucno) představuje inteligentní, krystalický či křišťálový organizmus a vlastně zároveň i jakýsi fantastický svět či říši divů.

 

Lze vytvořit nekonečný počet vzorů… – dokud je ale nerozezvučíme, nerozehrajeme, zůstanou jen mrtvou informací. Přesně jako v pohádkách, zázrak může zrealizovat pouze láska, opravdovost, skutečný cit. Opakem je realita chladné, kalkulativní, virtuální mysli.

 

 

Základní vlastnost reality (vše je prostor a pohyb v jednom) se projevuje mnoha způsoby, jedním z nich je kvantita a kvalita. Kvantitu tvoří soubor jednotlivostí, kvalitu souhrn jejich energetických obrazů (esencí, vibračních vzorů) – kvalita je přitom vibrační/duchovní podstatou celku a soustředí se v podobě středu, srdce, ohniska či těžiště soustavy/organizmu.

Tato koncentrovaná energie (například slunce) jako výsledek dostředivého pohybu (přijímač, gravitace/magnetizmus, černá díra) funguje zároveň i odstředivě (vysílač, projekce/elektřina, bílá díra).

Kvantita souvisí s počtem – čísly, strukturou, myšlením; kvalita se čtením – příběhem, hodnotou, cítěním; obojí se vzájemně reflektuje.

Celkově to lze popsat jako takový vibrační počítač, čili ne přímo stroj, ale ZDROJ (neznělé „s“ se mění ve znělé „z“, neznělé „t“ se mění ve znělé „d“).

 

Podstatou tvoření reality je zvuková interakce vzoru s negativem (zrcadlení); současně cokoliv manifestovaného automaticky existuje zároveň jako informace (zjednodušeně ve tvaru 1/x). Vše funguje zcela spontánně a je nerozlučně propojené.

 

Podstatou existence jako takové je její relativní zpětná vazba se sebou samou prostřednictvím individualizované části (jednotlivce) – absolutní zpětnou vazbu nelze vytvořit, jinak by to nebyl prostor a pohyb v jednom. Jinak řečeno, prioritou je prožitek čili emoce, vibrace, esence, energie. Vše ostatní je stejně důležité, jakmile ale někde přehodíme priority (změníme přirozenou posloupnost), sice to nemusí být vidět (podobně jako pohyb a protipohyb po pomyslném obvodu kružnice – také to není zjevné, ale prostě to JE) – fungování systému se však převrátí.

Jeden okruh je počítací (stavový, principový), druhý prožívací (vibrační, hodnotový), oba běží na stejném místě, pouze v protisměru a každý svým vlastním způsobem. Zdrojem reality je prožitek, reflexe, světlo, cit, vibrace – architektem jsou čísla. Zaměnit zdroj a nástroj může jen blázen, zločinec, chorý mozek nebo naprostý blb a kam to vede můžeme vidět například na ústavním pořádku v kontextu s tím skutečným: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Vláda má sloužit lidu, ne naopak. Přestože žádný orgán (nástroj) by beze zdroje (ducha, těla) vůbec neexistoval, diktuje zdroji, co má dělat – je to jako kdyby nám ledviny určovaly, do koho se zamilovat nebo co si myslet (jednání zralé nejen na kriminál, ale i na blázinec). Nemůže existovat větší zrůdnost, větší znesvěcení života.

 

Jestliže člověk upřednostní virtuální mysl (kvantitu, čísla, peníze, boj o pozice) před duší (kvalitou, prožitkem, emocemi), stane se z něj nakonec dálkově kontrolovaný bio-robot, odpadkový koš existence – inverzní priority zpomalí tok informací mezi realitními poli natolik, že si příslušná personifikovaná část informačního obrazu (kolektivního vědomí) udělá z technologiemi opilých lidských lunatiků hostitele hybridních myšlenkových forem: vytvoří z nich „poslušné, spořivé kyber-dementy“.

 

Jediné, co to může odvrátit, je silná vůle – zdravé sebevědomí ve spojení se skutečnou láskou a úctou k živému stvoření (jinými slovy, opak strachu a lhostejnosti, pohodlnosti) – tím aktivujeme svůj přirozený potenciál a přeprojektujeme realitu, protože jinak nežli zevnitř ven to nejde.

 

A směřuje-li jedna část lidstva k přirozenosti, přírodě a k návratu do ráje a druhou vábí bezduchý technologický luxus a kybernetická anti-realita, svět bude zákonitě vibračně rozdělen; ono to tak už je, zatím pouze stále ještě částečně sdílíme společná frekvenční pásma.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.