Hromady hloupých čísel a zázrak toho, že jsme

Válčení, které nikdo nechce. Vlády, které nikdo nechce. Zákony, které nikdo nechce. A „občané“ si ani nejsou schopní přečíst Listinu základních práv a svobod a nárokovat a realizovat její obsah.

Proč se život na Zemi měří čísly a ne obyčejným, lidským štěstím? Po tisíce let tuto planetu ovládá jistá NELIDSKÁ, predátorská inteligence a jejím největším vítězstvím je, že lidé většinou v něco tak „fantastického“ nejsou schopní uvěřit, přestože mají důkazy každý den přímo před očima.

 

 

Po pádu Atantidy byla Země odříznuta od zdrojů volné energie (respektive obyvatelům k nim byl uměle zamezen přístup) a lidstvo bylo spoutáno finančním a bankovním systémem, od čehož se odvíjí prakticky vše.

 

 

Exploze krystalových generátorů (ne poprvé v historii vesmíru) způsobila propad a rozpad systému realitních polí a hlavní program – kolektivní realitu – na tisíce let ovládla „zrcadlová inteligence“ (podstatou manifestace reality je interakce vzoru a negativu; v tomto případě, vinou extrémně snížených vibrací, se negativ samostatně izoloval). Proto je také všechno naopak a vysvětlení, proč to otrok nechápe, je, že otrok je taky naopak. Stačí se podívat třeba na dálnici, plnou zhypnotizovaných robotů, zatímco příroda je v jednom květu…

 

 

Situace lze řešit buďto konstruktivně – zevnitř, nebo destruktivně, intervencí z vnějšího prostoru. Zkuste ale něco chtít po „živých mrtvých“, když jediné, co umí, je čumět na televizi a plnit příkazy právnických (neexistujících) osob – odrazů v zrcadle…

 

 

Sféra vlivu kosmických energií, do kterých se noříme, kriticky narůstá a jelikož nemá patřičnou odezvu (lidem jsou nějaké energie a přirozená spiritualita „srdečně ukradené“…), vzrůstající přetlak ve vnitřním a vnějším energetickém poli Země, jakožto důsledek interakce s rezistentním (odporujícím) polem kolektivního vědomí lidského druhu dříve nebo později musí nevyhnutelně vyvolat nějakou katarzní, živelní reakci; týká se to zvláště ohnisek arogance a nelidskosti, míst s dlouhodobě nahromaděnou disharmonickou energií.

 

 

Počítají roboti, lidé ŽIJÍ

Podstatou věčnosti života a života vůbec je jeho zpětná vazba (umocnění —› dimenze) se sebou samým v podobě prožívajících bytostí a jejich prožitků, v optimálním případě harmonických emocí. Architektem a nástrojem reality je mysl (jejíž představy, obrazy a vzory lze vždy zredukovat na čísla) – zdrojem reality je láska (v případě zrcadlové inteligence utrpení).

Nelze skočit po hlavě do bazénu a vodu do něj začít napouštět až následně (pokud samozřejmě člověk není retardovaný) – existuje určitá logická posloupnost: prioritu má zdroj. Hodnotit život čísly (peníze, boj o pozice) je vrcholem absurdity, choromyslnosti – právě choromyslnost je podstatou zrcadlové inteligence (myšlenkových predátorů).

Abyste se vy měli „báječně“ a mohli žít svůj život poslušného, spořivého hlupáka, na jiném konci světa pořádají pekelné síly satanistické rituály – vaše pohodlnost, zbabělost a to, že ignorujete hlas svědomí, je spolupachatelem na těch nejhorších zvěrstvech. Predátoři tak udržují lidské kolektivní vědomí v nevzdorujícím, pasivním, „zakletém“ stavu, který je tak přesvědčivý, že většina lidí bude ještě okovy své stupidity div ne vychvalovat do nebes a otrokářům líbat ruce

 

 

Integračním bodem s nejvyšším stupněm vibrace je soucit, láska, úcta k životu a živým tvorům, schopnost vcítit se do druhého. Neznamená to, že člověk nemá smysl pro humor a nemůže žít nějaký akční život – právě naopak. Jedině tímto způsobem jsme opravdu naživu. Lze to přirovnat k životadárnému, zářícímu slunci nebo živému světlu, což je přesně to, co naše kolektivní vědomí, potažmo morfické pole potřebuje.

 

Božská realita komunikuje prostřednictvím ticha, souladu, obrazů, synchronicit, přírody a intuice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.