Jak v nějakém tekutém ohni…

Energie, která umožňuje přechod do vyšší harmonické dimenze, je stejné podstaty jako energie, která umožňuje manifestaci struktur věčného života.

 

Touto podstatou je živelná přirozenost, což lze popsat například jako „křišťálový oheň soucitu“.

 

Vyvážené spojení, interakce a soulad projekčního elektrického a gravitačního magnetického principu vytváří společný neutrální střed těchto principů, zónu „nulového bodu“ (univerzální jednotné – zdrojové pole), což lze využít jako hyperprostorové rozhraní, prostřednictvím kterého se lze de-manifestovat a zase re-manifestovat na jiném místě, ale například i v jiné formě či v jiném čase, přičemž výčet možností by mohl pokračovat. Trojice „+“, „-„, „0“ je podstatou integrované multidimenzionality – X(m) Y Z; bytost se definuje prostřednictvím toho, kým/čím je (klid, pohyb nepohyb) a současně prostřednictvím toho, co dělá (pohyb & protipohyb), přičemž obojí je jedním, podobně jako stromy a les.

 

 

Samotný fakt, že někdo existuje, znamená jeho potenciální všudypřítomnost. Informace (modrotisk, imprint) o své multidimenzionální existenci nese člověk ve své auře, vrstvě jemnohmotných těl, čakrách, kundaliní, DNA/buněčné paměti a mnoha dalších spektrech svého vyjádření (ducha, duše, vědomí). Narozdíl od multilokálního zdroje, individuální bytost nemá pro realizovanou všudypřítomnost dostatečnou kapacitu a obvykle je schopna dosáhnout požadované mocnosti maximálně na jednom či několika místech současně.

 

Tak jako buňky dávají dohromady tělo, jsou jednotlivá realitní pole spojena bránami. Vše neustále cykluje a víří po spirálách; na konci hvězdných cyklů (uvnitř cyklů…) dochází k mezidimenzionálním zarovnáním, což otevírá hyperprostorový most mezi bránami. V případě, že naše vědomí zahrnuje energetickou charakteristiku druhé strany, máme možnost spojení využít pro mezidimenzionální transfer; je spuštěn holografický přenos dat. Energetická kapacita naší manifestované přítomnosti je přenesena na druhou stranu (která je ale „druhá“ pouze z oné „první“ perspektivy). Předpokladem, jak „proklouznout“ do nějaké harmonické úrovně, je jednota protikladů (a výsledná trialita): cit a rozum (emoce a vůle, jin a jang) v harmonickém souladu tvoří společný neutrální střed – bod rovnováhy, který spojuje vše se vším.

 

Tento soulad je i podstatou bezpodmínečné lásky, extatické blaženosti, živé/“hadí“ síly či centrálního slunce (krystalické, nepolarizované energie); vím, že to neustále opakuji, co si ale jiného počít – uměle vytvářená dualita dobro/zlo (světlo/tma) či koncept lásky jako dobra úplně postrádají faktor souladu a do plnospektrálních harmonických realit se tudy nelze dostat, protože dobro není harmonie (položme si otázku, které straně to tak asi vyhovuje; pokud se mužský a ženský princip nespojí, spojení je tvořeno uměle a výsledkem je fantomová realita; protistrana má zablokovanou životní sílu/kundaliní a jejím záměrem je ji blokovat ostatním, podle toho lze identifikovat; mějte oči otevřené, prociťujte, a až některé „věci“ prohlédnete, tak pokud vám oči nevypadnou z důlků, tak je určitě budete přinejmenším dlouho nevěřícně třeštit).

 

 

Podle některých zdrojů se vzestupující/vyšší Zemi říká Aurora Země. Spojujeme či zarovnáváme se s Andromédou, což má vazbu na aktivaci kundaliní (zemské, lidské) a na prodlouženou míchu. Zde se nachází nefyzická „čakra vzestupu“. Příští rok bude zřejmě na řadě synchronizace s galaktickým jádrem.

 

 

Poznámka: poslední dny vnímám nějaký kruhový sloup energie (hydroplazma spektrum), obklopující a prostupující mým tělem, jemnohmotná těla bytosti lze používat k regeneraci (jednoduše pomocí vizualizace).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.