Strom poznání

Výchozím stavem „všeho, co je“ je klid, což lze znázornit jako kruh. To zahrnuje latentní pohyb/protipohyb (po jednom a tomtéž pomyslném obvodu – okruhu), čímž se JEDEN mění ve TŘI. Přitažlivost pohybu a protipohybu se projevuje jako magnetizmus (klid + přitažlivost = 2), jejich vzájemná interakce jako elektřina/elektricita (klid + pohyb + protipohyb = 3).

 

Přitažlivost aktivuje buďto nějaký druh vnitřního kontaktu, představa či přání (vše je ale stále spíš „snem“). K zapojení elektrického okruhu dochází díky soustředěnému záměru a aktu vůle.

 

Jediný elektromagnetický kruh/okruh nemá ale sílu něco stvořit, těchto kruhů musí být celé multispektrum (v rámci 3D-projekce, sféry, koule). V souladu se strukturou univerzálního jednotného pole (či chcete-li časoprostoru) zde hrají roli oktávy (8) a suboktávy (12) v jejich živé formě (podstatou věčnosti bytí je jeho zpětná vazba se sebou samým, umocnění v podobě prožívání), tedy čísla jako 64 a 144. Tímto (i když to je velmi zjednodušené) postupně dojdeme až k organickému či „křišťálovému“ květu života, jakési pulzující živé podstatě ducha (duchovního srdce). Dostatečně mocná, dostatečně ukotvená a vyvážená („ultrakomplexní“, všesměrová, „vsoběobsažná“) interakce elektrické a magnetické podstaty vede k fenoménu takzvané krystalizace a v interakci s dalšími faktory (rotace, úhly, paprsky, siločáry…) k holografické manifestaci, čili takzvanému tvoření – realizaci, zhmotňování nehmotných představ (plánů, projektů). Božská realita má tudíž krystalický charakter a „to kolem“ je nejen interaktivní hologram, ale vlastně i jakýsi živý krystal (mimo jiné vysílač/příjímač).

 

Nyní dobrá praktická zajímavost. Před chvílí jsem byl navážet dřevo ze zahrady do sklepa. Strýc je lesník a poradil nám, jak tu hromadu skládat – sousedi to nevědí, a tak jim to neustále nějak popadává – něco jako když se propadá a rozpadá realitní pole, „systém bytí“. smile Celá finta spočívá v tom, že se větší část polen naskládá jednosměrně (všechno po ose „x“) a vždy menší část křížem (vrstvu „x“ střídá vrstva „y“). Tím se to jakoby „zašprajcuje“ a hromada perfektně drží. Ona jednosměrnost odpovídá magnetizmu, cik-cak způsob elektřině!!! smile Chápete už nyní, milí čtenáři a čtenářky (ono to určitě souvisí i s těmi chromozomy), proč jsou channelingy a různé „medové“ informace úplná blbost? Magnetizmus souvisí s láskou a přitažlivostí, elektřina je tak trochu démonická – ale konstruktivně démonická (jako například noc či bouře) a bez ní to je jen duševní hrob. Je to sice moc „hezké“, že by někdo rád měl ze života „sladký andělský bonbón“, to se ale naprosto neslučuje s realitou a ve skutečnosti to je kořenem všeho zla.

 

Tím jsme si vše popsali hlavně z hlediska fyziky. Má to ale háček, my nejsme bytosti pouze fyzické, ale především metafyzické (milujeme, máme smysl pro humor…). Krystal je kromě jiného i rozhraním mezi prožívající bytostí a informačním polem (poznámka: funguje organicky i anorganicky; kdo zná trochu Svobodné učení od evolučních strážců a zakladatelských inteligencí tohoto vesmíru a ví, že v této realitě existují krystalický/krystický a metatronický/fantomový matrix současně, mezi nimiž probíhá „šachová partie“, je mu nyní jasné, že duchovní srdce a organický či „křišťálový“ květ života nebo zkrátka nefalšovaná, bytostná přirozenost, což zahrnuje především pravou lásku a soucit – podpořené vůlí a moudrostí, stojí jednoznačně nad tímto konfliktem; správně „seřízený“ „organický/krystický vesmír“ je ovšem s oním „křišťálovým“ květem života nerozlučně spjat).

 

Pokud bychom realitu brali pouze jako informační pole, není třeba dál nad tím bádat – faktor prožívající bytosti (bez které by nic neexistovalo, neboť právě ona je tou skutečnou hodnotou) na to celé ale vrhá úplně jiné světlo. Bytost (tvořivá inteligence) musí bezpodmínečně do onoho „vzorce“ zahrnout i sebe sama. Když to totiž neudělá, bude ji to neustále tlačit k tomu, chovat se jako nějaké „zařízení na existenci“. To jsou všechny ty prapodivné spirituální a ezoterické nauky či směry a v podstatě veškeré takzvané „duchovno“. To vše existuje pouze proto, že se člověk vyděluje a nevnímá se jako nedílnou součást RYZÍ existence, či z jiné perspektivy – za existenci, bytí samotné. Nejsme proboha žádní „mistři“, jsme tvůrci, umělci.

 

 

Existence – stejně jako dokonalost či absolutno – nepotřebuje potvrzovat. Prožívající bytost by měla a musí vytvářet jakýsi konstruktivní protitlak, živý kontrast. Možná, že už nyní chápete, proč nějaká „idylická andělská jednotvárnost“ nefunguje, nikdy fungovat nebude a vždy znovu skončí stejnou katastrofou (už jsme ale snad dost poučení; stejnou chybu dokola opakuje jen blázen). Krystal není jen křišťálem, je i démantem. Není žádná náhoda, že například živá síla (kundaliní) souvisí s hadem a že probuzené čakry bez zafixované priority se také vlní jako nějaký had (souvisí to i s páteří nebo lebkou, nemluvě o duševní extázi/blaženosti či erotice). Had je jedním ze symbolů strážců brány mezi dimenzemi. Není žádná náhoda, že had se klikatí. Ani není náhodná spojitost se záhadnou podstatou existence či pohádkou a nejspíš ani se stromem poznání. Jsme „andělští“ a „pozitivně démoničtí“ zároveň VE 100PROCENTNÍM SOULADU SE SKUTEČNÝM BYTÍM – takoví, jací skutečně jsme, ne takoví, jací si myslíme, že jsme nebo co nám předhazují někteří chytráci -, přičemž jediné co stačí je vytvářet vnitřně neporušené vzory, to jest nepřekračovat svobodu druhého a nikomu neškodit – jak neuvěřitelně jasné a jednoduché. A také jediné opravdu fungující.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.