Kdo anebo co je skutečně Zdroj/Jsoucno

Svobodné světy s aktivní organickou merkabou/trojplamenem (viz kodony/triplety DNA nebo živá/“hadí“ síla Kundaliní/Amenti, jakýsi polohmotný „Duch svatý“) mají nezávislý, přímý vztah s Centrálním Zdrojem/“Vším, co jest“ a jeho nejednoznačnou (ambivalentní), „záhadnou“ ŽIVOU podstatou.

 

Zdroj sám o sobě představuje dokonalý klid (soulad, „přírodní ticho“, rovnováhu); dalo by se říct, že je „ničím nerušený“ či de-polarizovaný. Tento klid lze popsat jako „pohyb nepohyb“ (což je jistě dost paradoxní a humorné, zábavné), jelikož zároveň v sobě zahrnuje nekonečný potenciál manifestace (vyjádření se, projevu, krystalizace, zhmotnění) prostřednictvím pohybu/protipohybu (akce a reakce). Proto Zdroj/Jsoucno má charakter pohádkového „bylo nebylo“ a 100procentní ryzí realita je jakousi snově záhadnou, příběhovou inteligencí.

 

Co si pouze myslíme, že Zdroj je, je Existenci úplně ukradené; nemluvě o tom, že se někdo tento Živoucí Zázrak nezřídka dokonce snaží vmanévrovat do pozice nějakého esteticko-technicko-empaticko-duchovního „nudného světelného patrona“ – plesnivého dědka, smile který místo organické merkaby a křišťálového srdce má Pandořinu skříňku. laugh

 

 

JEDEN Zdroj/Klid (pohyb nepohyb) se manifestuje jako TROJICE Klid & pohyb/protipohyb (neboli Zdroj/Klid & DVOJICE), což lze chápat jako „centrální slunce“ či „nulový bod“, jehož středem je vždy Zdroj/Klid („duchovní srdce“). Tyto trojice (trojplameny, trojpaprsky, trojpodstaty…) jsou tvořivými inteligencemi příslušných mnohovesmírů či vesmírů a lze je popsat jako Otec/Matka/Duch (Jang/Jin/Vševědomí – vůle/cit/moudrost – neboli souhrnně PRAVÁ bezpodmínečná láska), kde Duch je potenciálně nekonečným počtem dalších možných trojic (ale i jednotlivých duchů, duší, vědomí…), a proto duchovní/zdrojová („božská“) energie má fraktální charakter (přičemž vnější manifestace má charakter holografický).

 

Lze říct, že ze Zdroje, jenž je „100procentně optimální inteligencí“, vychází či je vydechován dokonalý základ Všebytí, přičemž struktury věčného života fungují určitým (opět zcela optimálním a „nikým nevymyšleným“) způsobem, v souladu s univerzálním jednotným polem (energie/vědomí) a Stvoření dále neustále proudí skrze toto „centrální rozhraní“ – tento „zázračný či pohádkový Živoucí Původ Všeho“ do toho ale Tvůrcům ani Stvoření „nemluví“, pouze optimálně působí – v přírodě, zvířátkách, malých dětech a hlasu svědomí či chcete-li srdce (vyššího či pravého „já“) máme ono PRAVDIVÉ neustále doslova „servírované na zlatém podnose“.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.