Udělat si představu o tom, jaký je vlastně ten Duch („Prvotní Zdroj“, zřídlo veškerého neporušeného života), lze nejlépe výletem do lesa nebo někam do panenské, divoké přírody. A snad jen šílenec může po návratu z lesa a kontaktu s jeho energiemi (s jeho „královstvím“) trvat na svých „duchovních“ (neřkuli náboženských či materialistických) sebeklamech. O lese lze říct jediné – že „to je ono“; jinak by nejspíš bylo nutné vyjmenovat tisíce přívlastků. Určitě s tím ale souvisí například „VĚČNĚ ZELENÝ strom života“.
Dalo by se snad dokonce říct, že vše, co souzní s duchem lesa, je „tak nějak“ to správné…
Je sice hezké „být pozitivní“, v tomto světě je ale mnohem užitečnější kritické myšlení. Pokud si totiž lidé pletou duchovno s emocemi nebo žijí v představě, že láska je vše, tak je probere jedině STUDENÁ SPRCHA.
Byla snad v lese láska? Nebo tam byl spíš zázrak, mystérium, tajemno? Možná, že jste cestou potkali nějakého živáčka, takže i ta láska se tam skutečně objevila – ale jak může někdo proboha tvrdit, že emoce či láska jsou duchovno?
Zdrojem reality je DUCH, čili VĚDOMÍ, komplexní duchovní prasíla či energie. K manifestaci (stvoření) něčeho je kromě ZÁMĚRU a EMOCÍ (prožitku) potřebná hlavně VŮLE, KLID, PŘESVĚDČENÍ (VÍRA, ještě lépe nezlomná JISTOTA), ROVNOVÁHA a SVOBODA (odpoutanost), přičemž pokud si přejeme a energeticky vizualizujeme něco pro sebe, je třeba do představy (procesu) zahrnout i svou osobu.
Je VELKÝ rozdíl mezi duchovním a pocitovým srdcem, což je kamenem úrazu.
Duchovno a emoce NENÍ totéž.
Tímto sebeklamem se jen podporuje dualita a neúplnost (je úplně jedno, zda dominantně jinová/pocitová nebo jangová/rozumová).
Emocím předchází hnutí mysli – je to neoddělitelně propojené. Duch je myšlenkou a pohybem V JEDNOM, to je celá ta „alchymie“. Pohyb (vibrace) se projevuje jako prožitek (emoce), ale vibrovat může jen VZOR (pozn.: například květ života nebo rezonanční těleso), nikdy ne prázdno.
Bez myšlení by žádná láska ani pocit štěstí vůbec neexistovaly!
Byl by to jen nekonečný „Alzheimer“…
Všechno je energie a energie je SÍLA. Podstatou tvoření a tím pádem i ZMĚNY reality je (odstředivý) akt VŮLE, směrovaný záměrem a podpořený a živený představami (vizualizací) a (dostředivými) harmonickými emocemi (prožíváním, čímž se „nabaluje“/zesiluje energie).
Je sice pravda, že Zdroj/Duch je bezpodmínečnou láskou, jenže to není jinová energie, ale univerzální, komplexní síla, svou podstatou odpovídající podstatě trojpaprsku (a jeho manifestacím, s čímž souvisí např. organická živá merkaba, živá/“hadí“ síla kundaliní, křišťálová lebka/“brána smrti“ nebo krystalická spirála; není tedy pravda, že by hadi, lebky, erotično/tajemno či kosmický orgazmus apod. byly nějakým „zlem“ či „temnotou“; právě naopak, jsou symbolem extáze bytí, kdy jsme skutečně NAŽIVU; největší zlo a temnota je nevědomost, strach a impotentní „sluníčkářské“ pseudo-duchovno, charakteristické zejména absencí vůle, sebelásky, zdravého sebevědomí, soudnosti, otevřenosti a upřímnosti k sobě samému).
DOPORUČENÉ
- Trojpaprsek
- Energie kundaliní: návrat ke kořenům
- …
- Křišťálová spirála
- Seriál od evolučních strážců pokračuje vpravo dole
- Keylontic Dictionary
- …
- FREEPLANETeTV
- …
- Zuzi